První zápas v novém roce a hned dvě přesné trefy. Útočník David Vaněček pokračuje ve svém návratu po dlouhém zranění kolena a přípravné utkání ve Zlíně naznačilo, že je snad na dobré cestě. Minimálně z hlediska produktivity. Postarat se totiž o oba zásahy Hanáků při remíze 2:2.

Bereš to jako velký návrat v plné formě?

Určitě to ještě není návrat v plné formě. Možná v plné fyzické a zdravotní, což je pro mě základ. Všichni ale víme, že mi chybí herní praxe. Balon mě ještě tolik neposlouchá, jak bych chtěl. Ale věřím, že to bude zápas od zápasu lepší.

Jak tedy vysvětlíš dnešní dva góly?

Jsem za ně hrozně rád, protože minulý rok byl pro mě hodně těžký, když jsem skoro nehrál. Snad nikdy se mi nestalo, že bych zakončil rok bez gólu. Naštěstí v posledním přáteláku se mi ho povedlo dát a dost mě to nabudilo. Teď jsem rád, že dvěma góly začínám i v novém roce.

Jsou pro tvé sebevědomí ty dva góly důležité?

Hodně důležité. Už jsem o tom mluvil dřív, že když se to moje zranění prodlužovalo, koleno neposlouchalo a pořád to po operaci nebylo ono, tak jsem měl i takové myšlenky, jestli se ještě vůbec na hřiště dostanu zpátky. Pro mě je obrovský úspěch, že jsem se vrátil, že jsem zdravý a nic mě nebolí. Pro sebevědomí je to opravdu super.

Zaregistroval jsi i to, že trenér Zlína Vrba na tebe několikrát upozorňoval a pořád tě vnímal jako hrozbu?

Jo, zaregistroval. Před tou standardkou jsem se tam pohyboval za obranou a trenér Vrba volal, aby si na mě dali pozor. A hned za pár vteřin jsem dal gól. Bylo to takové úsměvné.

Neuvítal bys vzhledem k chybějící praxi, kdyby zimní příprava byla přece jen o něco delší?

Kdyby tuhle otázku dostal někdo jiný z kluků, kteří byli zdraví, tak odpovíme každý úplně jinak. Já bych samozřejmě uvítal, kdyby zimní příprava byla třeba o měsíc a půl delší a měl bych čas herní praxi získat, sžít se s týmem a být plnohodnotným členem týmu od začátku. Pro ostatní kluky, kteří normálně trénovali, je to ale úplně super. Během volna nic neztratili a přípravu dlouhou mít nemusí. Každý fotbalista raději hraje, než se na něco dlouhodobě připravuje. Určitě platí: čím kratší příprava, tím lepší.

A nepřál by sis náhodou, aby Mojmír Chytil nakonec přestoupil a ty sám měl více prostoru?

To je zajímavá otázka. Momentálně si přeju spíš to, aby zůstal a pomohl nám. Jsme na čtvrtém místě a může to být pro Sigmu hodně povedený rok. I když budu mít daleko těžší pozici, než kdyby tady nebyl. Mojmír je v takové formě, že nám může hodně pomoci.