Sigma na Slovácku vyválčila bod za remízu 0:0. Jediný, komu se povedlo dostat balon do sítě byl na konci prvního poločasu Mojmír Chytil, i když tedy úplně korektně řečeno k tomu donutil domácího obránce Hofmanna. Radost mu ale zkazil VAR, který odhalil těsný ofsajd. „V první chvíli jsme si myslel, že je to jasný gól,“ řekl Chytil novinářům po utkání.

Konečnou remízu vzhledem k tlaku Slovácka po změně stran bral. „Musíme ten bod nějak brát, i když za první poločas nás mrzí, že nemáme tři,“ doplnil útočník Sigmy, který odehrál na Slovácku svůj 100. zápas v nejvyšší soutěži.

Jak jsi viděl gólovou akci, kterou nakonec zhatil zásah videa?

V první chvíli jsem si myslel, že je to jasný gól a bude platit. Když už to pak ale zkoumali delší dobu, tak jsem si říkal, že jsem asi mohl být v ofsajdu. Bohužel, nebo vlastně bohudík je tady VAR. Kdybychom byli na druhé straně, tak by nám pomohl, takhle nám uškodil. Nebo ne uškodil, prostě zapracoval správně.

Ten gól by nakonec byl Hofmannův vlastňák, že?

Ano. Já jsem si to hodil jen kolem Nguyena, o se přede mě ještě snažil dostat a dal si to do vlastní brány. Gól by mi asi připsaný stejně nebyl, ale to je jedno, kdybychom vyhráli.

Hned na začátku zápasu jsi měl ještě jednu šanci. Neviděl jsi to už v bráně?

To ne. Viděl jsem balon až ve chvíli, kdy ho Nguyen chytá v šibenici. Po zápase jsme se bavili a říkal, že taky ani neví, jak to chytil.

Jak moc proměnila zápas sněhová vánice, která přišla na konci prvního poločasu?

V prvním poločase jsme se snažili hrát kombinačně a myslím, že se nám to i dařilo. Vyjížděli jsme z těžkých situací. Ve druhém poločase, když napadl sníh, tak už to byla spíš kopaná a válka. S fotbalem to už nemělo tolik společného. Slovácko bylo ve druhém poločase lepší, protože mělo odražené míče a taky spoustu standardek.

V čem konkrétně se hra změnila?

Hodně to změnilo třeba dlouhé míče za obranu. Jak bylo hřiště v prvním poločase suché, tak balon zůstal v podstatě na místě. Ve druhém poločase to hodně klouzalo a úplně jiné bylo vlastně celé hřiště. S klukama jsme se bavili i o tom, že Slovácko v bílých dresech nám trochu se sněhem splývalo. Ráz zápasu se změnil. Nikdo nechtěl udělat tu jednu chybu, která by asi rozhodla. Hrálo se ze zabezpečených obran a jednoduše.

I pro tebe osobně to bylo hodně jiné po změně stran?

Určitě ano. V prvním poločase jsme měli jako útočníci hodně prostoru. Mohli jsme si chodit pro míče do nohy. Ve druhém poločase už to byl jen souboj za soubojem.

Slovácko na Sigmu v posledních letech umí. Porazil jsi ho vlastně někdy?

Možná v šestnáctce. Ne, v devatenáctce, když jsme vyhráli ligu (směje se). Je to těžký soupeř. Všem se tady hraje špatně. Bod musíme nějak brát, i když za první poločas nás mrzí, že nemáme tři.

Ohledně přestupu do Slavie máš čistou hlavu, jak o tom mluvil i trenér?

Nic jiného mi ani nezbývá. Musím pracovat tady a podávat co nejlepší výkony.

Je to tedy uzavřená věc pro tuto zimu?

Uzavřená věc to bude až skončí přestupové období, jak to říkal i pan Saňák v Tiki-taka. Tak uvidíme.