Vydařenou sezónu našeho dorostu dokládá i bronzová pozice sedmnáctky. Družstvo, které vede Jan Krajčovič, se v tabulce celostátní soutěže umístilo za mistrovskou Slavií a Spartou. „Náš mladší dorost je nejlepší na Moravě a ve Slezsku,“ těší trenéra sedmnáctky Jana Krajčoviče. Hanákům roste další silná generace. I několik z Krajčovičových svěřenců se v průběhu sezóny přesunulo do vyššího dorostu. „Letošní sezóna nám ukázala, že i s kluky, které si dokážeme sami vyprodukovat, dokážeme uhrát takový úspěch, kterým bylo vítězství v MOL Cupu a vybojování účasti v evropských pohárech. Tohle je DNA Sigmy Olomouc,“ zakončil kouč bronzové sedmnáctky.

Gratulace k 3. místu v celostátní lize mladšího dorostu. Co tento úspěch pro náš klub znamená?
„Děkujeme za gratulaci. Úspěch to určitě je dobrý, protože před námi je pouze Slavia a Sparta. Za těmito velkými kluby jsme už my. Jsme tedy nejlepší na Moravě a ve Slezsku. To je dobrý odraz kvalitní práce s mládeží v Sigmě Olomouc. Můžeme to považovat za úspěch, protože kvalita v dorostenecké lize je velká. Navíc jsme se Spartou do posledního kola bojovali o 2. místo a na týmy, které jsou za námi, máme poměrně velký náskok. Na kluky jsme pyšní.“

Když se na to podíváme více zeširoka – sedmnáctka skončila na 3. místě v celostátní soutěži, šestnáctka zvítězila v moravskoslezské lize. Co tohle značí o síle našeho mladšího dorostu?
„Asi to, že máme oba týmy dobře poskládané a dostatečně kvalitní. První místo šestnáctky je velký úspěch, naše medailová pozice to v podstatě kopíruje, protože, jak jsem řekl, na Moravě jsme nejlepší. Doufám, že nám to ukazuje, že nám tady do budoucna rostou další dobří hráči a kvalitní ročníky. Tak jak v této sezóně nastupovalo v áčku hodně odchovanců, budeme doufat, že tito dorostenci budou další z těch, kteří, nejen na Andrově stadionu, budou reprezentovat náš klub.“

V čem si myslíte, že byla největší síla tohoto ročníku?
„Těch aspektů bylo více. Důležitá byla šířka a kvalita kádru. Nebylo to postaveno jen na jedenácti hráčích. Kádr dokázal vytvořit dobré konkurenční prostředí. V případě nějakého výpadku – například zranění, nebo posunutí hráče do vyšší kategorie – jsme mohli sáhnout po kvalitní náhradě. To bylo zásadní. Další věcí je dobrá defenziva. Inkasovali jsme v soutěži nejméně gólů. Spousta z nich byla v mých očích laciná. Ale měli jsme nejlepší obranu, čtvrtý nejlepší útok. Bylo to vyvážené. Dokázali jsme získávat body. Kvalitou šířky kádru jsme dokázali získávat body, i když se nám třeba v úvodu zápasu nedařilo.“

Třetí místo je určitě úspěch. Co však ale chybělo, aby z toho mohla být ještě vyšší pozice? Zvláště, když Spartu i Slavii jste dokázali vždy v jednom utkání porazit.
„Slavii jsme zdolali doma v Řepčíně, na jaře jsme zase zvítězili na Spartě. Proč jsme neskončili v tabulce lépe? Myslím, že Slavie byla suverénní a dominantnější po celý ročník. Měla velkou a výraznou sérii výher. Mrzí mě, že jsme v závěru nedokázali více zatlačit na druhou pozici. Ztratili jsme řadu zápasů, kdy jsme nemuseli. Ale jak říkám – Sparta i Slavie patří k absolutní špičce v mládež. Že jsme s nimi dokázali držet krok, to je dobrý počin.“

Jak si vlastně náš mladší dorost vedl v přímé konfrontaci s touto špičkou? Když k tomu připočítáme i Baník nebo Plzeň.
„O síle tohoto ročníku hodně napověděla už letní příprava, kdy jsme ovládli Memoriál Františka Harašty, kde se utkává nejužší špička. Ukázalo nám to zrcadlo a ověřili jsme si, že můžeme mít vysokou konkurenceschopnost. V lize jsme zdolali doma Slavii, na Spartě jsme zvítězili 4:1, což je fantastické. Zároveň si myslím, že jsme byli vyrovnaným soupeřem. Není to totiž jen o výsledku. Ale ve většině zápasů sezóny jsme byli tím týmem, který se snažil udávat tempo a mít pod kontrolou. Ne vždy se to sice podaří, nicméně v utkáních s nejužší špičkou jsme dokázali hrát vyrovnanou partii.“

Když jste řekl, že Slavia byla dominantnější po celou sezónu, tak co třeba nám chybělo, abychom byli na podobné úrovni? Které zápasy jsme třeba zbytečně ztratili?
„Každého trenéra mrzí každý zápas, který se svým týmem nevyhraje. A nezáleží na tom, zda je to s prvním, nebo posledním týmem tabulky. Za každé vítězství jsou totiž ty samé tři body do tabulky. Řekl bych, že pouze prohra 0:3 na Slavii byla zapříčiněna tím, že soupeř byl prostě lepší. Ale mrzí ty ostatní ztráty, hlavně v utkáních, kdy jsme byli jednoznačně lepší. Toto ale řekne každý trenér.“

Jak se dařilo v průběhu sezóny posouvat vaše svěřence do staršího dorostu?
„Myslím si, že dlouhodobě funguje na velice dobré úrovni spolupráce všech dorosteneckých trenérů. Vycházíme si velmi dobře vstříc. Když vyšší kategorie potřebují doplnit, tak k nim hráče posuneme. Pro náš tým je dobrou vizitkou, že kluci jsou ve starším dorostu konkurenceschopní a nejsou pouze do počtu. Dokáží odehrát dobré zápasy. Celou sezónu hrál v devatenáctce Filip Capka, v zimě se k ní připojil Mara Křiklava a byl tam platným členem. Naopak my jsme si dokázali povytáhnout kluky z U16. V tomto byla provázanost napříč všemi kategoriemi dorostu skvělá. Jsem hlavně rád, že kluci jsou schopni to zvládat. Přechod z kabiny do kabiny totiž není jednoduchý. Jsou to navíc náročné víkendy. Zaslouží si velkou pochvalu za to, jak se s tím vypořádali.“

Kolik z vašich svěřenců se definitivně přesune z mladšího do staršího dorostu?
„Dá se říct, že se přesune 95 % aktuálního kádru sedmnáctky. Společně s trenéry a šéftrenérem Chromým ladíme definitivní podobu kádrů devatenáctky a osmnáctky, případně kdo ještě zůstane v sedmnáctce. Zároveň se do U17 přesunou kluci z úspěšné šestnáctky. Všechno ladíme, ale věřím, že kádry budou tak dobře poskládané, že budou v příští sezóně opět podávat velmi dobré výkony.“

Zůstanete i v příštím ročníku u sedmnáctky?
„Dle aktuální dohody s šéftrenérem bychom všichni dorostenečtí trenéři pokračovat u stejných kategorií. Myslím si, že všechny týmy měly vydařenou sezónu a my trenéři odvedli dobrou práci. Mělo by to takto pokračovat. Těším se na nový tým, který byl úspěšný. Doufám, že bude úspěšný i nadále.“

V této sezóně jste musel opět skloubit pozici trenéra naší sedmnáctky a asistenta u reprezentační osmnáctky. Dařilo se to? A bude tomu tak i v příštím ročníku?
„Doufám, že to pokračovat bude. S trenérem Jílkem máme přislíbeno, že bychom měli být u reprezentační devatenáctky. Je to však náročné. Nejnáročnější je to pro skloubení celého soukolí. Musím poděkovat klubu za to, že mi umožnil u reprezentace vůbec být, a že mě uvolní pro akce národního týmu. Je to pro mě výsada a čest, že jsem u reprezentace. I když klub na to trochu trpí. Musím tedy děkovat i svému asistentovi Tomášovi Binarovi, který to po dobu mé nepřítomnosti má na starost. Ať už v tréninku, nebo v samotných utkáních. Zvládl to.“