Zápasem, během kterého si příznivci Sigmy užili pramálo radosti, vstoupila na Větrné hůrce Sigma Olomouc do ligového jara. Ostře sledovaný souboj při tom zahájili hosté ve velkém stylu. Po sto vteřinách hry napálil míč od pravé postranní čáry David Kobylík a Babničovi na malém čtverci scházel jeden krok k tomu, aby balón sklepl za záda nové slávistické brankářské jedničky – Matúše Kozáčika. To by byl vskutku pompézní úvod. Namlsaní příznivci modrých si však po této šanci museli nechat zajít chuť. Sigma vyklidila pole a dalších příležitostí na vstřelení gólu bylo jako šafránu. Domácí dlouho neotáleli a pevně uchopili režisérskou taktovku. Váhajícímu Latkovi ukopl míč na poslední chvíli Pavel Zbožínek, zanedlouho musel daleko z brány Vaniak, aby zlikvidoval dlouhou kolmici na pelášícího Vlčka. Ve 20.minutě se však sešívaní dočkali. Po sérii rohů se k míči dostal trestuhodně volný Sedláček a jeho nadýchaný oblouček z hranice vápna usměrnil k tyči Roman Hubník. Dost hloupý gól hosty ještě více zdeptal a domácí i nadále působili čerstvějším dojmem. Superšance Latky, kterému předložil míč na stříbrném podnose Karel Piták, však skončila v rukavicích našeho brankáře. Další soupeřův tlak se Hanákům úspěšně dařilo drolit výborným ofsajd systémem, a tak vše se schylovalo ke klidnému závěru první půle. Ovšem chyba lávky. Hanáci předvedli tři minuty před pauzou smrtící výpad, odražený míč se snažil z první napálit Špiláček, hodně nepovedenou ranou však dokonale namazal Pavlu Zbožínkovi a tento sváteční střelec tvrdou ranou s pomocí výrazné teče Zbončáka dokázal dopravit míč do sítě. Radost velkého hloučku hostujících fandů však netrvala dlouho. O minutu později se na centr Švece nejvýše vyšrouboval Fořt, hlavičkou poslal míč k Vlčkovi a ten v pádu zády k brance dokázal šťastným obloučkem vsítit branku. Velká škoda, že se nepodařilo udržet lákavý stav 1:1 až do přestávky.

Do druhého poločasu nastoupili hosté nejen se dvěma změnami, ale rovněž s přeskupenými řadami. A hned to bylo na hře znát. Častěji jsme dokázali udržet míč na svých kopačkách a v 58.minutě jsme se po nejhezčí akci utkání dotáhli i ve skóre. Hosté výrazně ožili a v následujících deseti minutách byli blíže ke vsítění třetího gólu. Trumf z lavičky, Michal Hubník, měl solidní příležitost po krásném průniku Davida Kobylíka, ale svou ránu z otočky namířil pánu bohu do oken. V zápětí přišel rychlý brejk, ale Peter Babnič nenačasoval nahrávku nejlépe, další centr Kobylíka adresáta nenašel. Vše nasvědčovalo tomu, že se hosté, při očekávané nervózní snaze Slávistů, mohou pokusit urvat všechny body, ale fotbal je hra okamžiku a tak to dopadlo zcela naruby. Běžela 69.minuta, opaření domácí se ještě nevzpamatovali z druhého vyrovnávacího gólu a modří jejich platonický tlak v pohodě odráželi. Osudová minuta s číslem 69 však plány na dobrý výsledek ze Strahova definitivně zhatila. Centr do vápna brala olomoucká obrana až příliš lehkovážně a nadražený míč pomalu padá k nohám novice Pečnika. Ten si však netroufá odpálit míč z první a balón si nechává spadnout na zem. Ovšem při snaze odehrát míč vzal vysokou nohou i probíhajícího Kuku a bylo zle. Rozhodčí píská, ale dlouho váhá s verdiktem, asistent nesignalizuje nic… Po několika vteřinové odmlce přece jen začne vyklízet pokutové území a fandové mají jasno. Penalta! Rozhořčení hráči se snaží získat vysvětlení, ale pan rozhodčí Bouše moc sdílný nebyl.

Darovanému koni na zuby nehleď, říká jedno známé české přísloví a slávističtí hráči, realizační tým i fanoušci se toho drží dokonale. Všichni mluví o jasné penaltě, nikdo nepřipouští jinou variantu. A co na to fotbalová pravidla? Ty jsou nejen v tomto bodě podle mého názoru značně necitlivá. Tak zaprvé: Pravidla pamatují na tzv. nebezpečnou hru. Za nebezpečnou hru se považuje takový zákrok, jímž hráč podle názoru rozhodčího ohrozí bezpečnost soupeře nebo svou vlastní, aniž přitom jedná úmyslně nebo zákeřně. Ovšem pravidla rovněž jasně poukazují na důležitou věc. Zákrok hráče vůči soupeři lze považovat za nebezpečnou hru jen tehdy, nedojde-li k fyzickému kontaktu. Jestliže se hráč při zákroku soupeře dotkne, nejedná se o nebezpečnou hru. Nebezpečná hra definovaná jako např. snaha hráče zasáhnout nohou míč na úrovni trupu nebo hlavy soupeře, který je v bezprostřední blízkosti míče (tzv. vysoká noha) se přesně hodí na karatistický odkop Pečnika. Slovinec navíc nejprve skutečně odpálil míč a až potom udeřil Kuku. Ovšem to už pravidla neřeší. Jednou Kuku trefil, tak to nemůže být nepřímý volný kop a hotovo, což je podle mě dost necitlivé. Můžeme navíc spekulovat do jaké míry byl Kuka Pečnikem trefen. Je jisté, že kontakt byl pro slávistického útočníka nepříjemný, ovšem fotbal je kontaktní sport a nutno dodat, že Pečnik byl v inkriminovaném zákroku vskutku hrajícím hráčem, kdežto Kuka, který si do souboje naběhl sám, působil spíše jako Pečnikův blok. Ovšem, jak říkám, pravidla tuto záležitost řeší hodně povrchně. Podíváme-li se na odpískanou penaltu, znovu musíme být rozpačití. Pravidla totiž hovoří pouze o kopnutí či snaze o kopnutí. Každé kopnutí nebo pokus o kopnutí soupeře, i kdyby k němu došlo v boji o míč, musí rozhodčí potrestat, je-li podle jeho názoru bezohledné, riskantní nebo s použitím nepřiměřené síly. K tomu skutečně v našem případě došlo a penalta tak nakonec byla odpískaná přísně, ale v rámci pravidel správně. Pravidla vůbec nezajímá, zda-li byl útočník zastaven při vyložené příležitosti nebo bokem, či zády k brance. Ani neřeší, zda-li byl v přímém ohrožení branky nebo nikoliv, je to opravdu hodně nefér výklad. Chybu však rozhodčí tak jak tak udělal. Pokud totiž definoval Pečnikův odkop jako bezohledný, riskantní nebo s použitím nepřiměřené síly, měl by daný kop posoudit jako surovou hru v rámci pravidel ČMFS a udělit Pečnikovi červenou kartu. To však neučinil. Pan rozhodčí Bouše ohodnotil zákrok dle udělené žluté karty jako nebezpečnou hru vysokou nohou, ovšem za tu měl následovat kop nepřímý, nikoliv pokutový. Kombinace penalty a žluté karty za kop do hlavy totiž pravidla neznají…

Ve zbývajícím průběhu zápasu si již Slávisté výsledek uhlídali a i přes územní převahu Olomouce, která vedla jen k několika dalekonosným pokusům, ukořistili těsné vítězství. Chabá návštěva sotva tří tisíc diváků tak odcházela ze Strahova spokojena.