​Částečně s údivem, ale především se znepokojením jsem v posledních týdnech sledoval explozi veřejné diskuze o jednom z nejlepších moravských fotbalových klubů. Jelikož mám tu čest být předsedou dozorčí rady tohoto klubu, rozhodně mě nenechává klidným, když se všemožné zprávy šíří o to rychleji, oč méně pravdivé jádro mají a oč méně se opírají o fakta. A protože mám Sigmu opravdu rád a na její kondici mi opravdu záleží, zkusím teď stručně říct, jak se věci mají.

Vycházím z toho, že onu mravenčí práci s doložením faktů a vyvrácením nesmyslů udělal už Petr Konečný. Jím předložené dokumenty a fakta ukazují, co se DOOPRAVDY stalo.

Odpovědi ke kauze Blaťák. Stanovisko předsedy představenstva Petra Konečného

To, že s fakty někdo pracuje velmi kreativním způsobem a vytrhává dílky, aby z nich sestavil zcela nepravdivou mozaiku, je evidentní. Proč to dělá? Podle mého názoru jde o kombinaci něčí lehkomyslnosti a chuti po mediálním úspěchu plus něčí zlé vůle. Předpokládám, že se o pravých příčinách této „aféry“ v budoucnu dozvíme víc.Nebudu tak detailní jako Petr Konečný. To by bylo konec konců zbytečné, protože jeho popis všech kroků, o nichž se poslední týdny diskutuje, je vyčerpávající. Já chci mluvit o situaci SK Sigma Olomouc v letech, kdy jsem měl z titulu funkce v představenstvu nebo dozorčí radě vliv na osudy klubu.

Především si připusťme, že Sigma nebyla nikdy bohatým klubem, nestál za ní žádný multimiliardář s bezedným měšcem, ani ji nekoupili arabští šejci. Vždy to byl solidní regionální klub s perfektní mládeží, kvalitním A týmem a srdcaři, kteří z přesvědčení dřeli pro klub. Možná mnozí fanoušci ani netuší, že leckdo své funkce v různých orgánech klubu vykonává bez nároku na honorář. Přesto, že Sigma nedisponovala miliardami, dokázala desítky let předvádět skvělé výkony a tradičně patřila k tomu lepšímu z tuzemského fotbalu. Ve výčtu všeho špatného teď kritici připomínají dvojí sestup do nižší soutěže. Ano, to se stalo, bylo to mimořádně smutné, nicméně ve světě fotbalu nejde o nic výjimečného, potkává to i slavnější a silnější kluby. U nás to mělo i určitou souvislost se zhoršující se finanční situací klubu. A dovolím si připomenout, že po sestupech vždy následoval okamžitý návrat mezi elitu, a to s přesvědčivým náskokem v tabulce národní ligy.

Pokud člověk fandí klubu, který nemá bohatého majitele a nepůsobí v podnikatelsky bohatém regionu, musí se smířit s tím, že zajištění jeho kvalitního fungování bude vždy o dost náročnější. Za dobu, kdy se kolem Sigmy pohybuji, to tak platilo vždy. A já se vždy snažil, abych našel pro klub nejlepší možné řešení.

Léta se dařilo podporovat fungování značky SK Sigma Olomouc díky pomoci města. Bylo to podle mě oboustranně výhodné – město dávalo klubu aspoň jakousi základní jistotu a klub zase při všech úspěšných sezónách dělal městu neocenitelnou reklamu. V určitou dobu už ale tento model nemohl dál fungovat, protože podporovat vrcholový sport z veřejných prostředků nešlo. I proto jsem před lety předložil návrh prodeje Androva stadionu do vlastnictví města Olomouce. Návrh pak schválily v zastupitelstvu skoro všechny politické strany napříč politickým spektrem. Nebyla to žádná novinka, podobně fungovaly už dříve kluby s prvoligovými mužstvy i v jiných městech. Pro Sigmu to znamenalo zajištění stability a udržení a zajištění majetku do budoucna prostřednictvím veřejnoprávního subjektu s možností užívání tohoto majetku klubem za ujednaných podmínek.

Město se o stadion stará, jen v letošním roce chce investovat skoro 20 milionů korun do nového osvětlení a do nové LED TV. Tyto prostředky by jinak musel shánět klub sám.

Cenu stadionu určil znalecký posudek poradenské firmy Grant Thornton Valuations, a.s. Praha a soudního znalce Ing. Jana Šímy. Dohodnutou cenu město splácí klubu v ročních splátkách. Současně se město zavázalo udržovat kvalitu stadionu pro 1. ligu. Za mě byl toto nepochybně dobrý krok, který pomohl ke stabilizaci ekonomiky klubu. Prodej stadionu městu garantuje udržení a rozvoj kvality tohoto fotbalového stánku a současně znamená důležitý pravidelný finanční příjem. Všechny smlouvy i posudek jsou veřejné dostupné na stránkách města.

Dalším diskutovaným krokem byl prodej pozemků "pod umělkou". Tady bych s dovolením nejprve zdůraznil, že s prodejem se už dlouho počítalo, protože situace v okolí této tréninkové plochy se vyvinula tak, že ji klub nemohl naplno využívat pro její pravý účel. Na pořad dne pak prodej přišel ve chvíli, kdy klub musel co nejrychleji splatit své závazky vůči akcionáři, který se rozhodl z fotbalu stáhnout. Ostatní akcionáři tehdy odmítli poskytnout společnosti potřebné prostředky pro překlenutí kritického momentu. Logicky se tedy nabízel prodej zmíněného pozemku. Jeho cena byla stanovena na základě znaleckého posudku a následně ujednána ve snaze o co největší výnos pro klub. Prodej jako takový za celou dobu projednávání nikdo nezpochybňoval! Řešily se jen otázky, ve kterém okamžiku bude prodej nezbytný, zda se lze bez prodeje v dané situaci obejít a jakou cenu lze dosáhnout. Musela se brát v potaz i potřebná dotační udržitelnost hřiště s umělým povrchem po několik dalších let. Nabídka na prodej byla učiněna veřejně, zájemců bylo několik. Nejvyšší učiněná nabídka byla zájemcům známa a kdokoli mohl nabídku zvýšit. Vše je veřejně dohledatelné, jak ukázal ve svém textu Petr Konečný.

Klub jako je Sigma nutně potřebuje intenzivně shánět zdroje. Za dobu, kdy v orgánech SK Sigma Olomouc působím, jsem se snažil klubu vyjednat co nejlepší pozici jak vůči poskytovatelům veřejných zdrojů, tak i k potenciálním reklamním partnerům. Několik takových partnerů se podařilo získat, přičemž nejvýznamnějším z nich je společnost Tipsport, a.s.

Účastním se také některých jednání s potenciálními zájemci o vlastnický vstup do společnosti. A chci ubezpečit fanoušky, že to nejsou ani trochu snadná jednání. Osobně bych klubu ze srdce přál, aby se podařilo úspěšně završit jednání s kvalitním zájemcem a Sigma konečně získala nového silného většinového vlastníka.

Bylo by krásné, kdybychom mohli řešit už jen to, kterou posilu do Olomouce šéfové týmu přivedou a jaká velká utkání budeme na Andrově stadionu příště sledovat. Zaslouží si to jak náš tradiční moravský fotbalový klub, tak i jeho fanoušci a samozřejmě i město Olomouc. K tomuto cíli ale rozhodně nedojdeme tak, že budeme šířit bludy a všeobecnou nedůvěru. Byť jsou tyhle bludy a nepravdy mnohdy na první poslech atraktivnější než složitá a občas i nepříliš veselá pravda.

Martin Major,

předseda dozorčí rady SK Sigma Olomouc a.s.