Trenér Michal Kovář začínal tuto sezónu na lavičce šestnáctky, těsně před startem jara ale převzal starší kategorii U17. Tu dovedl v dorostenecké lize ke čtvrtému místu. „Jaro z naší strany nebylo špatné, umístění odpovídá tomu, na co jsme měli,“ hodnotí Kovář sezónu.

Sedmnáctka ukončila sezónu na 4. místě. Jste s ním spokojen?

„Asi to odpovídá tomu, na co jsme měli. Myslím si, že jaro nebylo špatné. Možná mohlo být trochu lepší, ale určitě jsme na top 3 týmy neměli. Dobře jsme začali, tři zápasy po sobě jsme zvítězili. Vypadalo to slušně, herně i výsledkově. Pak jsme ale jeli na Slavii, věděli jsme, že to bude hodně těžké. Odehráli jsme dobrý zápas, bohužel jsme ale neproměnili naše příležitosti, které byly možná ještě větší, než ty, co měla Slavia. To nás trochu nalomilo v dalším utkání proti Frýdku, které jsme prohráli. Bylo to asi naše nejhorší utkání v sezóně. Nebylo to dobré období, kluci byli zklamaní, my také, prohráli jsme domácí zápas, což by se vůbec nemělo.“

„Po propadáku s Frýdkem jsme ale dobře zareagovali v dalším domácím utkání proti Brnu, následovala série asi šesti zápasů, kdy jsme doma zvítězili, venku prohráli. Musím říct, že jsme venkovní zápasy byly těžké, hráli jsme na Baníku, na Spartě a v Plzni, což jsou top soupeři. Mrzelo nás, že jsme neproměňovali šance. Minimálně dvě velké brankové příležitosti jsme v každém utkání měli. Takové, které by se měly proměňovat. To nás připravilo o dobrý výsledek z venkovních zápasů. Nestačí bodovat jen doma, je třeba vozit body i venku.“

Co ve srovnání s top trojkou chybělo?

„Právě ty vstřelené branky. To rozhodovalo. Jak říkám, měli jsme ve všech zápasech se silnými týmy velké šance, ale nedokázali jsme je proměnit. Kvalita těchto týmů je velká, takže takové šance musíte dávat. Kdo dá v této soutěži první branku, ten má velkou výhodu. My jsme většinou jako první inkasovali. My jsme své šance nedali, soupeři naopak udeřili z první šance udeřili a potrestali nás. Potom je to proti těmto soupeřům těžké, musíte hru otevřít, protože chcete srovnat, oni jsou ale tak dobří, že vás dokáží znovu potrestat. Dostávali jsme branky v závěrech utkání.“

Kompenzovali jste to trochu defenzivou, tu jste měli druhou nejlepší v soutěži. Zaměřovali jste se nějak na obranu?

„Zaměřujeme se i na ofenzivu. Máme trenéra Romana Sedláčka, který s kluky na ofenzivních věcech pracuje. Obranná fáze, to je moje doména, jakožto bývalého obránce. Mám to na defenzivě založené, nemám rád, když dostaneme gól. Po hráčích chceme, aby byli koncentrovaní, ale také, aby dávali góly. Dostali jsme druhý nejnižší počet branek v soutěži, myslím ale, že jich mělo být daleké méně. V zápasech s top týmy, kdy jsme v závěrech trochu otevírali hru, tak jsme inkasovali zbytečné branky. Když to shrnu, mohli jsme mít více vstřelených gólů, ale také jsme mohli méně inkasovat. Každý soupeř v soutěži je ale nesmírně kvalitní.“

Vy jste tým převzal necelý týden před startem jarní části soutěže. Jaké byly vaše počátky u sedmnáctky?

„Nebylo to příjemné. Pro mě, ani pro kluky. Oni jeli přípravu pod trenérem Gregovským, který ale přešel jako asistent k áčku, já jsem se na jaro připravoval u šestnáctky. Nějakým způsobem se to prohodilo. Ale ročník 2007 jsem v nižších kategoriích vedl, takže jsem věděl, do čeho jdu a relativně rychle si to sedlo. Po prvním týdnu a mistrovském utkání to už bylo v pohodě.“

V čem myslíte, že kluci udělali největší posun vpřed?

„Myslím, že to bude v mentální vyzrálosti. Kluci si dobře uvědomují, proč zápas hrají. Že to není jen tak, že by si šli zahrát fotbal. Jsou schopni rozlišovat, že zápasy jsou těžší a těžší. Před rokem a půl třeba ještě nehráli celostátní soutěž, takže soupeři nebyli všichni tak kvalitní. Vyhrávalo se daleko jednodušeji. Celostátní liga je daleko těžší, kluci se ale poměrně rychle adaptovali. Přechod zvládli dobře, což je fajn.“

Jak fungovala spolupráce s ostatními trenéry dorostu?

„Úplně v pohodě. Maximálně jsme si vycházeli vstříc, žádný problém nebyl. Ba naopak, vždy jsme si vyhověli. Kolektiv je tady hodně dobrý.“

Které zápasy byly z vašeho pohledu nejvydařenější?

„Byly to ty domácí duely. Proti týmům jako Brno, Zlín… To byly těžké, soubojové zápasy. Z naší strany velmi dobře odehrané. Líbil se mi i poslední zápas proti Jihlavě, který jsme vyhráli 6:1, šancí jsme ale měli mnohem více. Dobrý výkon po těžkém boji jsme odvedli i v Pardubicích, kde jsme zvítězili 1:0. Myslím, že dobré výkony jsme odvedli i proti Spartě, Slavii i Baníku, byť jsme to nedokázali promítnout do bodového zisku.“

Po sezóně přecházíte k devatenáctce. Jak se na novou výzvu těšíte?

„Je to velká výzva. Devatenáctka, nejvyšší dorostenecká liga, to je špička každé mládežnické akademie. Posunou se někteří kluci ze sedmnáctky, z osmnáctky. Některé kluky jsem vedl už teď, přímo do devatenáctky se posunou čtyři. Uvidíme, jak se s tím popasují a prosadí se v těžké konkurenci. Tým bude tvořen dvaceti hráči a třemi gólmany, bude záležet na tom, jak si to sedne. Musíme to dát rychle dohromady, abychom byli okamžitě konkurenceschopní.“