Kondičním trenérem áčka Sigmy je od léta Patrik Kmínek. V rozhovoru pro klubový web a YouTube kanál hodnotil zimní přípravu. Poodhalil, na které parametry se v dnešní datové době nejvíc dívá a prozradil i to, kdo z hráčů podle něj udělal největší progres a s kým z týmu naopak občas trochu zápasí.

Patriku, jak proběhla kondiční část zimní přípravy pod tvým vedením? Jsi spokojený?

„Jsem nadstandardně spokojený. Základem bylo nabytí kondice. Tím, že v podzimní části sezóny jsme nabyli základní kondici, tak jsme nyní mohli zvýšit intenzitu a pracovat s vyšší intenzitou, což se nám, myslím, povedlo. Současně s tím už byli kluci adaptováni na nějaké silové impulzy, takže jsme přidali silovou složku. Musím říct, že se jim to povedlo moc dobře a zvládli to perfektně.“

Na co jste se v přípravě z hlediska kondice zaměřili?

„Naším hlavním cílem bylo rozvíjet dál úroveň kondice, na kterou jsme se dostali během podzimu. Museli jsme vybudovat základ – kondiční, aerobní, a silově adaptovat hráče. Teď můžeme pracovat tam, kde bychom chtěli, ale i tam, kde ještě cítíme mezery. Cítíme, že nějaké mezery pořád jsou.“

Je na základě testů, které provádíte velký rozdíl v připravenosti týmu třeba oproti minulým sezónám?

„Tohle je těžké posuzovat. Zlepšili jsme se zejména v intenzitě. Ve sprintových metrech ve vysoké intenzitě, kde se pohybujeme v zápasech, a současně v tréninkovém procesu. Oproti minulým rokům se hráči lépe dostávají do intenzity, v níž jsou schopni lépe fungovat, a lépe regulovat fyziologické procesy.“

Dnes je datová doba. Všechno se měří. Co všechno jste schopni na tréninku sledovat? Co jsou pro vás důležité údaje?

„Musím říct, že dat je opravdu spousta. Zařízení Catapult, které vlastníme, má až dva tisíce parametrů. Ty nejdůležitější pro nás jsou akcelerace, decelerace, metráž ve sprintu. Co mnoho lidí neví, a je to důležité, jsou různé symetrie při běhu. To je důležité z hlediska prevence zranění hráčů. Jsme schopni, byť ne vždy, zamezit tomu, aby se hráči zranili, nebo aby došlo k přetížení hráčů. Tohle se pomocí GPS snažíme regulovat.“

Laicky řečeno tedy poznáte, když někdo na tréninku neodvádí sto procent?

„Přesně. Tohle jde poznat hned. Vyskočí červená kontrolka a my s tím hned můžeme pracovat.“

Kdo si v tréninku vede výborně? Koho bys za zimní přípravu pochválil?

„Určitě bych chtěl pochválit Jáchyma Šípa, který pracuje v neuvěřitelné intenzitě. Hodně se zlepšil. Také bych pochválil Radima Breiteho, který ve svém věku funguje nadstandardně. Dalším, koho musím zmínit, je Filip Slavíček.“

Kdo patří v Olomouci k největším rychlíkům? ⚡ Jáchym Šíp překonal hranici 35 km/h! 🔥 pic.twitter.com/MGZGpjwLXm
— SK Sigma Olomouc (@SKSigmaOlomouc) January 29, 2025

Příprava trvala jen čtyři týdny. Museli jste tomu něco přizpůsobit?

„Museli jsme délce přípravy uzpůsobit počet přípravných zápasů, což je otázka spíše na trenéry. Za sebe mohu říct, že jsme tomuto období museli přizpůsobit to, kolik tréninkových parametrů a intenzity jsme schopni do hráčů dostat. Impulzů nemohlo být takové množství. Příprava byla zkrácená, proto jsme se snažili pořád hráče rozvíjet, ale nemohli jsme je úplně zničit. Fungovat, rozvinout je, ale snažit se korigovat poměr.“

Před pár dny jste se vrátili ze soustředění, které jste absolvovali v Turecku. Jak důležité je absolvovat přípravu v lepších klimatických podmínkách?

„Hodně to snižuje riziko zranění. Ať už plocha, na které trénujeme, nebo to, jak kluci mohou pracovat, s ohledem na klouby, které ve studených podmínkách trpí. Určitě tedy jde o prevenci zranění. Pro ně je to hodně důležitá. Spoustu dodá také fyzická pohoda.“

Po zranění se vrací do formy Jan Kliment a Lukáš Juliš. Jak jsi viděl jejich přípravu?

„Oba kluci pracovali perfektně. Honza Kliment se dostal na míč. Řešíme jeho zranění, které se snažíme rehabilitovat. Proces není jen o tom, že pracujeme dokud rehabilituje, ale i poté, co se vrátí na hřiště. Pořád rehabilitujeme, ale dostal se do nějakých rychlostí. Snažíme se pracovat s míčem, kde si vedl velmi dobře. U Lukáše šlo převážně o silovou složku. Posilujeme kvadricepsy. Současně začal koncem přípravy pracovat s míčem a vedl si výborně. Za to jsem moc rád. Doba návratu se u obou těžko odhaduje. Řešíme rehabilitační prvky. U Honzy by mohlo jít o dobu tří týdnů, v případě Lukáše o měsíc. Přesně to ale nedokážu říct.“

Jak jsme na sezónu připraveni z tvého pohledu?

„Pokud jde o kondiční stránku, cítím stále mírné mezery, na kterých se budeme snažit pracovat v průběhu sezóny, reprezentačních pauz i v dalších ročnících. Mezery cítím v intenzitě, v síle, kde pořád trochu ztrácíme. Progres ale vidím obrovský a musím za to kluky pochválit. Jsem na jednu stranu nadšený, ale pořád se snažím vidět věci, které můžeme zlepšit.“

Ono se asi nedá vše zlepšit hned, ale musíte jít postupnými kroky.

„Přesně tak, je to proces. I na podzim jsme museli jít postupně. Zadělali bychom si na spoustu zranění, kdybychom šli na vše naráz. Chceme to do hráčů postupně dostat. Není to otázka pár měsíců, ale několika sezón.“

Některá jména už jsi vychválil, se kterým hráčem naopak nejvíce bojuješ?

„Nejvíce asi s asistentem Michalem Vepřekem (smích). S hráči je to v pohodě.“

A co děláš, když zrovna nikoho necepuješ?

„Většinu času spím, to je asi hlavní činnost. Také se snažím si jít zaboxovat, případně zahrát fotbal. Jinak toho ale moc nestíhám.“