
Dvaadvacetiletý stoper Jan Štěrba si v prvním zápase po zimní přestávce, který SK Sigma Olomouc odehrála proti Bohemians Praha 1905, odbyl premiéru v nejvyšší soutěži. Po zápase byl plný smíšených pocitů, protože ačkoliv Hanáci otočili průběh utkání, pražský celek dokázal vyrovnat na 2:2. Honza je dalším odchovancem SK Sigma, který se vypracoval až do první ligy.
Jak hodnotíte vaši premiéru v prvoligovém zápase?
Myslím, že bych mohl na tento zápas vzpomínat lépe. Čekali jsme, že vyhrajeme, i když jsme věděli, že Bohemka na nás přijede dobře nachystaná, což také ukázala. Těžko jsme se k nim dostávali. Je z toho remíza, hlavně že to není prohra, takže věřím, že se od toho odpíchneme a budeme předvádět lepší výkony. Pak budeme vyhrávat a posuneme se v tabulce za záchranou. Věřím, že to bude lepší.
Bod v zápase s konkurentem v boji o záchranu není asi uplně ideální, i přes to, že jde o začátek jarní části?
Je to sice začátek, ale šli jsme do toho s cílem vyhrát, abychom se posunuli v tabulce. Nevím, jak dopadly výsledky ostatních týmů (rozhovor byl pořízen ihned po utkání), ale my musíme myslet samozřejmě na sebe a neprohra doma se počítá. Máme bod, soupeři nám moc neuskočí. Věřím, že další zápasy zvládneme, protože na to máme kvalitu, a když to prodáme na hřišti, tak nevidím důvod, proč bychom se nezachránili.
Je to pro vás škoda, protože právě Jihlava prohrála...
To mě mrzí. Když Jihlava ztratila, mohli jsme uhrát tři body, a uskočit. Uvidíme jak dál, věřím, že se to posune a bude to lepší.
Remíza musí mrzet i z toho pohledu, že jste otočili zápas. Je to tak?
Právě. Byli jsme na koni, čekal jsem, že budeme silní na míči, fanoušci nás hnali. Bohužel pak tam byla pasáž, kdy jsme zbytečně ztráceli balóny a oni toho využili.
Udělal byste zpětně v situaci před prvním gólem Bohemky něco jiného?
Určitě. Patrick Shick je levonohý hráč, tak jsem čekal, že si to bude navádět na levačku a chtěl ho trochu vytlačit, aby to neměl na svoji silnější nohu. Jak ale byl v té rychlosti a já jsem udělal malý půlkrok, tak on si to dal na levou, a tím pádem jsem se tam nestačil posunout. Trošku mi mrzelo, že jsem si to mohl lépe pohlídat.
První poločas nebyl z vaší strany ideální, ale po přestávce se obraz hry změnil. Co se dělo o pauze v kabině?
Byla tam důrazná slova od starších hráčů, trenéra Jílka a realizačního týmu, kteří nám říkali, jak máme hrát. Na začátku byla vidět ta nervozita z tíhy, že jsme na sestupových pozicích a Bohemians jsou před námi. Pak jsme se ale zvedli a škoda jen toho druhého gólu na 2:2. To jsme si měli pohlídat a udržet to, protože pak jsme se hnali zbytečně dopředu, místo toho, abychom hráli koncentrovaněji.
Závěr zimní přípravy nasvědčoval tomu, že byste mohl nastoupit v tom prvním zápase. Kdy jste věděl, že budete hrát?
Poslední týden. Už i v Turecku se se mnou trenéři bavili, ať s tím trochu počítám a od té doby to k tomu směřovalo, takže jsem se na to nachystal. Musím říct, že jsem se na to těšil.
S Renarsem Rodem tvoříte novou stoperskou dvojici, tak jak to mezi vámi fungovalo?
Renars je v pohodě kluk, dorozumíváme se anglicky, s čímž nemám problém, takže jsme si dost věcí vyříkali a myslím, že jsme si sedli. Teď to bude na trenérovi, jak to tu bude dál. Uroš Radakovič je samozřejmě velká kvalita a uvidíme, jak to bude další zápas.
Cítíte od přípravných utkání, že vám to s Rodem jde zápas od zápasu lépe?
Samozřejmě. On byl zvyklý na něco jiného, protože prošel jinými kluby, takže jsme si něco spolu řekli a je to určitě zápas od zápasu lepší. Jak jsem řekl, bude na trenérovi, jak se rozhodne pro další zápas.
Naposledy jste hrál druhou ligu, tak jak velký rozdíl je mezi ní a nejvyšší českou soutěží?
Druhá liga, jak všichni říkají, je spíše o tom fyzičnu – jak je člověk fyzicky připravený, ale přitom Bohemka má právě také hráče, kteří hrají silovější fotbal. Po této stránce jsem byl připravený a pak během přípravy jsem zapracoval na fotbalovosti, protože trenér Jílek na ní hodně dbá, a myslím, že jsem se do toho celkem dostal. Skloubil jsem to s tou fyzickou připraveností. Snad to bude lepší, protože na sobě makám.
Autor: Tomáš Macák