Obránce SK Sigma Olomouc Martin Sladký (1992) debutoval v nejvyšší soutěži v jarní části soutěžního ročníku 2010/2011. Tehdy se stal mistrem s Viktorií Plzeň, ale na další starty si musel pěkně dlouho počkat, stejně tak na premiérový gól v první lize. Dočkal se až v srdci Hané, kam přestoupil loni v létě. Hned se stal oporou, pomohl k postupu zpět a je stále jasným členem základní sestavy. A v sobotu se poprvé zapsal mezi prvoligové střelce, krásnou bombou zdálky pečetil domácí výhru nad Duklou.

Dal jste první branku v první lize, no a byla velmi povedená.
To ano. Je to hezké, ale důležité je, že jsme vyhráli. A v poklidu to zvládli tři nula. Na Duklu jsme vletěli, je dobré, že dokážeme dát v prvním poločase třeba dva góly. Tím se herně uklidníme.

Při zakončení jste měl tolik času, kolik možná nemáte ani na tréninku.
No to je pravda, to asi nemám. To určitě ne. Nevím, proč tam na mě někdo nevystoupil. Trošku jsem si tam ještě odťapal, ale povedlo se mi to trefit krásně. Takový první ligový gól jsem nečekal.

Gól jste dal skoro bez rozběhu. Co vám blesklo hlavou, když jste viděl, jak míč letí do sítě?
Možná bylo lepší, že to bylo bez rozběhu. A co mi blesklo? Víte, že ani nevím? Asi že konečně gól. Zrovna přítelkyně nebyla na zápase, poprvé doma, a říkala: Snad nedáš gól, když tam nebudu. A zrovna se to povedlo.

Vy jste ještě také přihrál na gól, takže to pro vás byl trošku mimořádný zápas.
Možná až moc. Dva body za zápas. Uvidíme. Snad to takhle půjde dál. Důležité je, že vyhráváme, jsme na vítězné vlně. Doufám, že se tam nahoře udržíme co nejdéle. Myslím, že zatím podáváme docela kvalitní výkony. Když v tom budeme takhle pokračovat, tak minimálně na podzim můžeme skončit hodně vysoko. A na jaře potom hrát úplně v klidu a uvidíme, na co to bude stačit.

Sigma do první ligy postoupila, papírově je nováček. Přitom v sobotu proti Dukle jste dominovali na hřišti snad ještě více, než nad soupeři ve druhé nejvyšší soutěži.
To je možná pravda. Ono to tak opticky vypadá. Ale proti Dukle jsme to zvládli, byli jsme silní na balonu, i když v prvních patnácti dvaceti minutách jsme tam několikrát míč zbytečně ztratili, chtěli jsme to urychlit, pak to bylo nahoru dolů. Ale potom prvním gólu jsme se hodně zklidnili a měli zápas pod kontrolou. Dukla už ani potom v podstatě nevěděla, co hrát. Byli jsme na ni dobře připravení. Myslím, že jsme to zvládli moc dobře.

Čekali jste, že si s Duklou poradíte takovým způsobem? Že soupeři nepřipustíte ani jednu střelu na branku?
Víme, že Dukla je kombinačně silná kombinačně, má dobrý přechod do útoku, hodně jim útoční beci Kušnír s Podaným. A tentokrát tolik neútočili, my jsme to prostě fakt zvládli výborně. Nečekali jsme, že by neměli ani jednu střelu na branku. Ovšem v těch dosavadních kolech si proti nám soupeři ze hry většinou tolik šancí nevytvořili, většinou to bylo ze standardek, centrů, odražených míčů. Vyloženě z nějaké kombinační hry, to bylo několikrát. Bráníme zatím fakt dobře, poctivě, sprintujeme dozadu, když jde soupeř do brejku, tak jsme schopní se v šesti dostat pod balon, rychleji, než soupeř, což je super. Ale je to všechno o ochotě bránit, no a z toho pak útočíme.

Byl ten zápas tím momentem, pro který jste do Olomouce přišel. Konečně hrajete první ligu, dal jste v ní gól.
Hlavně jsem přišel kvůli tomu, abych se prosadil do základní sestavy v první lize. Což se mi povedlo. A gól nebo asistence? To je jedno, kdo to udělá. Důležité je, že se nám daří jako týmu. A když se nám bude dařit, tak potom vyniknou i individuality. Samozřejmě jsem rád, že se mi povedlo dát gól i přihrát, doufám, že v tom budeme pokračovat. Když takhle budeme pokračovat, tak hodně týmů z ligy s námi může mít problémy.