Hned v prvním utkání za SK Sigma Olomouc přispěl Lukáš Juliš k důležité výhře 3:1 v Teplicích. Útočník, který na Hané během jarní části FORTUNA:LIGY hostuje z pražské Sparty, vstřelil dvě branky. Moc přitom nechybělo a mohl dát hned hattrick.

Lukáši, gratulace ke dvěma gólům. Hezký vstup do nového angažmá.

Krásný, to máte pravdu. Třetí minuta, první kontakt s míčem a hned gól. Tohle si musíte vysnít. Hlavní ale je, že jsme vyhráli, že jsme Teplicím odskočili, a že máme klid na práci.

Byl jsi ze svého výkonu překvapený?

Asi ne. Posledního půl roku jsem se cítil už dobře. Hlavně zdravotně. Nic mě nebolí. Samozřejmě, ke konci utkání jsem už nemohl, protože jsem ligu dlouho nehrál, hřiště bylo těžké na běhání, takže ke konci to bylo horší. Jak ale říkám, když dáte ve 3. minutě gól z první střely, tak vám to běhá samo. Pak dal Haus druhého a už to bylo super. V prvním poločase jsme rozhodli o našem vítězství. 

Pomohlo ti při první brance, že byl zrovna v tu chvíli ošetřovaný Shejbal?

To asi ano. Bylo tam více místa. Neuvědomil jsem si ani, že někdo chybí ve hře, ale najednou se tam objevil volný Slaďas, který mě krásně našel. I když to bylo trochu tečované. Ale říkal, že mě viděl, takže jsem mu poděkoval za přihrávku.

Na hlavě jsi měl ještě jeden gól.

Grigar to hezky trefil. Bavil jsem se s Buchtičem, že jsem to měl dát trochu níž. Já jsem se hlavně snažil to tlačit více dolů, jako to vždy dělal David Lafata, ale ještě nejsem tak dobrý jako on. Ale gólman to hezky chytil. Mrzelo mě to hodně, protože jsem mohl dát hned tři góly.

Třetí gól Sigmy jsi dal po dlouhém sprintu. Bylo těžké zakončovat?

„Dostal jsem krásnou přihrávku. Soustředil jsem se už jen na to, abych trefil bránu, a to už je pro gólmana hodně těžké. Soustředil jsem se, abych to tlačil co nejvíce k tyči, a ne na něj. Těsně před koncem poločasu to byl důležitý gól.

Byla pro tebe velká úleva, že jsi dal ligový gól po tak dlouhé době?

Ten brzký gól byl fakt vysněný. Říkal jsem i manželce, že asi dnes budu potřebovat rychlý gól. Měl jsem to tak i při posledním angažmá v Bohemians, kdy jsem měl ve druhém utkání velkou šanci proti Příbrami, kterou jsem neproměnil. A já pak začnu o sobě pochybovat. Já jsem zvyklý dávat gól, takže jsem rád, že to takto dopadlo. Doufám, že jich tu dám co nejvíc. Raději jsem ani nesledoval, kdy jsem dal naposledy ligovou branku. To už jsou léta (smích). Vždyť jsem dlouho nehrál. Poslední gól jsem snad dal, když Spartu trénoval pan Rada, proti Slovácku. To nemá cenu sledovat. Je to minulost. Prošel jsem si nějakými problémy. Ale naštěstí je to už pryč. 

Považuješ angažmá v Olomouc za restart kariéry?

Neřekl bych, že restart. Já chci hrát co nejdéle, fotbal mě baví. Jsem teď šťastný. Beru to i trochu jinak od doby, co se mi narodilo dítě. Našel jsem si jiné priority. Fotbal miluji, baví mě, jsem rád za každý gól, ale vím, že v životě jsou důležitější věci. Chci, aby mě fotbal hlavně bavil. Dříve jsem se hodně stresoval. To už teď snad není. Mám teď čtrnáct dnů na to, abych potrénoval, získal lepší fyzičku, protože to ještě není ideální, ale doufám, že v Opavě už to bude zase lepší.

Mrzí tě, že po tak dobrém rozjezdu nemůžeš v dalším kole proti Spartě hrát?

Vím o tom. Byl jsem na to připravený. Takhle je to ve Spartě už dlouho nastavené, že její hráči proti ní nehrají. Myslím, že je to dobře, nevím, jak bych se v tom utkání cítil. Další zápas budou muset kluci zvládnout sami.