Trenéra Radoslava Látala sice mrzely některé zbytečné chyby, které jeho svěřenci v ligovém utkání s Jabloncem vyrobili, za celkový přístup k zápasu jim však poděkoval. Hanáci totiž celý druhý poločas dohrávali bez vyloučeného Pabla Gonzáleze. V početní nevýhodě vybojovali alespoň bod za remízu 1:1.

V pozápasovém hodnocení jste řekl, že hráčům nemáte co vyčítat. Ani ten Pablův faul?

Hráčům nechci nic vyčítat po celkové stránce. Samozřejmě, že jsme udělali nějaké chyby. Zrovna při této situaci. Ještě jsem neviděl záznam, ale na můj vkus se tam soupeři zbytečně hodně rozestoupili. Myslím, že Štěrba měl k Doležalovi ze svého prostoru blíže. Hráče jsem však ocenil za bojovnost a obětavost. Za celkový přístup k utkání. Ale chyby se samozřejmě objevily.

Měl tedy Pablo dohrávat Doležala?

Těžko říct. Samozřejmě, mohl ho pustit. Jemelka mohl Doležala křižovat. To už teď jsou ale takové zbytečné otázky. Jestli ho měl pustit a zda tam měl být stoper. My si vše v týdnu vyhodnotíme a hráčům vše ukážeme na videu.

Nabádáte hráče, aby tyhle situace nechávali dohrát, místo toho, aby riskovali červenou kartu?

Tak předně tam Pablo González vůbec neměl být. V tomto prostoru by se měl pohybovat defenzivní záložník a stoper. Bylo to několik chyb po sobě, které si zanalyzujeme. O tom ten fotbal ale je. My děláme chyby, soupeř dělá chyby. A z toho pak pramení góly. Těch chyb tam bylo více. Nebylo to o tom, že Pablo šel do faulu.

Na konci prvního poločasu jsme mohli soupeři odskočit na rozdíl dvou branek. Stačilo, aby Lukáš Greššák lépe vyhodnotil situaci…

Samozřejmě. Říkal jsem si, že když dáme na 2:0, tak se mužstvo ještě více semkne, a ještě víc jej to povzbudí. Protože dát soupeři v nastaveném čase, a ještě k tomu v deseti na 2:0. Lukáš se zřejmě zalekl šance, která se před ním otevřela. Ještě jsem s ním o tom nemluvil. Mohl posunout míč na pravou stranu. Možností měl více. O tom je ale fotbal. Vždyť jsme také v 80. minutě mohli dostat branku na 1:2, ale soupeř naštěstí trefil břevno.

Byl jste spokojen s tím, jak hráči odehráli celý druhý poločas v oslabení?

Asi bych to rozdělil na dvě fáze. V té první fázi 2. poločasu jsme se zbytečně hodně zatáhli. Couvnuli jsme až zbytečně hluboko a soupeř hrozil průnikovými přihrávkami. Od 60. nebo 70. minuty se to zase více vyrovnalo. Více jsme atakovali a presovali. Získali jsme spoustu míčů, ale Jablonec zase více hrozil z brejků. Měl jsem z toho lepší pocit, protože jsme je drželi více od naší brány. Bohužel jsme však v této fázi inkasovali gól.

Dal jste přednost svému synovi před Martinem Sladkým. Co rozhodlo?

Měli jsme dvě varianty. Buďto překopat celou sestavu. Chtěli jsme nasadit odpočinuté hráče, kteří nehráli středeční pohárové utkání. To znamená, že by hráli Šimon Falta, Tomáš Zahradníček a Martin Sladký. Ale poté jsme se rozhodli, že do toho nebudeme zasahovat. Jediná změna byla vynucená. Radim Breite onemocněl, takže jsme nasadili Lukáše Greššáka. Ale do sestavy, která hrála dobře ve středu, jsme nechtěli zasahovat.

Dvakrát proti nám zasáhlo video. Srazilo to tým hodně po stránce psychické?

Přál bych vám to někdy zažít (říká s úsměvem). Musíte pak s mužstvem pracovat. Museli jsme hráče uklidnit. Samozřejmě se hned chtěli na ty dvě situace podívat. Ale bylo to o uklidnění o poločase. Vedli jsme 1:0, oni pochopitelně cítili, že to mohlo být o dvě branky, kdyby využili té velké šance v závěru poločasu. Tam se možná lámal zápas. Tohle všechno měli v hlavách. Ale cítil jsem z nich odhodlání, pověděli jsme jim, jak po přestávce bránit v bloku. Mojmír Chytil nám podržel velkou spoustu míčů. Pracoval skvěle pro tým. Po 60. minutě jsme se dostali i k nějakým kombinačním akcím.

Máme za sebou dvojzápas s Jabloncem. V poháru jsme vybojovali postup do semifinále, v lize získali bod do tabulky. Je s tím spokojenost?

Spokojenost by byla, kdybychom i z ligového utkání brali tři body. Ale už před utkáním jsme věděli, že to bude těžké. Jablonec má velice kvalitní tým. Šanci na výhru jsem cítil i včera. Viděl jsem, že mužstvo je velice silné po stránce psychické. Cítím to z hráčů i během tréninků. V pátek jsem s nimi všemi mluvil, obcházel jsem je, ptal jsem se jich, jak jsou na tom fyzicky. Nikdo mi neřekl, že by nebyl připraven. Naopak. Každý z nich chtěl hrát.

V obou utkáních se podařilo vymazat Doležala. Na podzim rozhodoval zápasy, v Olomouci však nedal ani branku. Připravovali jste se nějak speciálně na něj?

My se nepřipravujeme na jednotlivce, ale na soupeře jako celek. Samozřejmě, že víme, jaké má přednosti Doležal. Je nebezpečný ve vápně, má dobré krytí míče, nebezpečný v hlavičkových soubojích. Udělali jsme si analýzu již z pohárového utkání. Vše jsme si vyhodnotili. Ale Jablonec udělal to stejné. Také si zanalyzovali pohár. Nepustili nás tolik do rozehrávky. Máme teď velkou výhodu, že máme v kádru dva kluky, kteří umí míč sklepnout a rozehrát.

Sigma má v týmu velkou konkurenci. Je to nevýhoda pro soupeře, že jsme málo čitelní?

Už jsem říkal, že jsme se dlouho rozhodovali, jak sestavu poskládáme. Měli jsme ty dvě varianty. Pro trenéra je to příjemná situace, protože se může rozhodnout. Navíc je to příjemné i pro střídání, protože je z čeho vybírat, je z čeho oživit hru, když se někomu nedaří.

Ještě k pohárovému losu. Máme doma Liberec. Je to ideální stav?

Ideální to bude až postoupíme do finále. Je to otevřené. Neberme to tak, že na Andrův stadion přijede Liberec a máme vše v kapse. Přijede sem můj kamarád Hoftych, který už mi říkal, že se na nás těší. Zápas bude vyrovnaný. Jediná naše výhoda bude domácí prostředí, což může rozhodnout. Ale nemysleme si, že tady Liberec smázneme. Pohár je něco jiného. Jsou to jiné zápasy. Jeden zápas, možnost prodloužení… To se úplně jinak hraje. Máme v hlavě i to, že se finále může hrát v Olomouci. Jsme samozřejmě rádi, že hrajeme s Libercem doma. Je jasné, že hrát se Spartou nebo Plzní by bylo složitější. Ale opravdu… ať si nikdo nemyslí, že přijede Liberec a automaticky jsme ve finále. A navíc je to až za měsíc. To může být spousta věcí úplně jinak.