Chtěl by přijít ráno na stadion a odvést si s týmem svou práci. Bohužel současná situace mu to nedovoluje. Trenér Radoslav Látal přesto kontakt se svými svěřenci udržuje, každý den sleduje jejich data z individuálních tréninků, ale také zahradničí a po dlouhé době oprášil vlastní archiv zápasů z jeho bohaté hráčské kariéry. O tom, že tento archiv obsahuje parádní kousky, není pochyb. „Jsou tam zápasy Schalke, reprezentace a samozřejmě i Sigmy. Nedávno jsem se díval na zápas na Torpedu Moskva, nevynechal jsem ani televizní zápas s Hamburkem,“ říká.

Už několik týdnů nemůžete naplno vykonávat své zaměstnání. Jak se s tím vypořádáváte?

Je to něco nového. Nikdo na to nebyl připravený. Vypořádávám se s tím těžko, protože nemůžu ráno přijít na stadionu a odvést si s týmem svou práci. Trošku s tím vnitřně bojuji. Na druhou stranu si uvědomuji, že například lidé pracující v nemocnicích to mají ohromně těžké, takže si nechci stěžovat. Většinu času teď trávím doma na zahradě, nebo si jdu zaběhat. Ale to je tak vše, co můžu dělat.

Také jste se zapojil do klubového šití roušek, dokonce jste nakoupil potřebný materiál. Je to pro vás odreagování?

Určitě. V životě bych neřekl, že se k takové činnosti dostanu (usmívá se). Mě se spíše týkají přípravné práce jako stříhání a obkreslování. V téhle složité době si musíme všichni pomáhat.

S týmem jste v kontaktu?

Každý den. Kluci nám posílají data z tréninkových jednotek, ty si potom vyhodnocujeme. Ze začátku to měli volnější, teď už jim zátěž zvyšujeme. Na řadu přichází těžší běžecké tréninky. Uvidíme, jak se současná situace bude dále vyvíjet, od toho se bude odvíjet i tréninkový plán.

Sigma se na jaře dostávala do dobré formy. Jak těžké bude dostat se do podobného stavu po herní i kondiční stránce?

Mrzelo nás, že jsme sezónu museli přerušit. Prodělali jsme povedenou zimní přípravu. Mužstvo jsme nastartovali, sedlo si to, kabina se dostala do pohody. Už zápasy v Turecku byly na úrovni, objevovaly se tam aspekty hry, které po klucích chceme. To jsme si přenesli i do ligy. K tomu přišel i Lukáš Juliš, který nám pomohl v ofenzivě. Bohužel pak nastala tato situace a momentálně je těžké odhadnout, jak rychle se dostaneme do formy.

Všechny amatérské soutěže byly zrušeny. Pro semifinále poháru se bude hledat nový termín. Jaký je váš názor na dohrání sezóny?

Těžko říct. Situace se vyvíjí každým týdnem. Je tady hodně nástrah, které mohou přijít. Hráčům budou chybět herní tréninky, to je zřejmé. Budeme čekat na pokyny a na povolení k tréninku, pak se uvidí. Přáli bychom si sezónu dohrát, ale zdraví nás všech je přednější.

V Německu už několik bundesligových týmů začalo trénovat po malých skupinkách. Dovedete si představit, že by naše mužstvo trénovalo podobně?

Jsem ve spojení se známými ze Schalke. Tam je to trošku jiné. Oni mají k dispozici 4 až 5 hřišť, realizační tým je podstatně širší než u nás, takže si kluky můžou rozdělit po čtveřicích. Co vím, přijdou na trénink z domu, do šaten nechodí a z tréninku odjedou zase přímo domů. Klíčové je, že se dostanou na hřiště a můžou trénovat s míčem. Kdyby si kluci mohli na hřišti aspoň nahrát, zastřílet si, pomohlo by jim to. U nás je tréninková plocha zatím uzavřená.

V úterý vysílal ČT Sport zápas Sigmy z roku 1991 proti Hamburku, ve kterém jste nastoupil i vy. Podíval jste se na tento zápas?

Díval jsem se. Během této pauzy jsem si prohlédl spoustu starších zápasů. Třeba když jsme se Schalke hráli finále Poháru UEFA. Nedávno jsem se díval také na zápas reprezentace, kdy jsme porazili Nizozemsko a tím se probojovali na EURO do Anglie. To byl krásný zápas v Praze. Prošel jsem si celý svůj archiv zápasů, narazil jsem i na zápas Sigmy na Torpedu Moskva, který byl naším soupeřem před Hamburkem. V Moskvě bylo plno sněhu, člověk si tak zavzpomíná, protože v těchto dnech nemá moc, co dělat. Byly to příjemné časy, rád na ně vzpomínám.