Ve druhém utkání v rámci bojů ve Skupině o záchranu získala Sigma bod po remíze s Teplicemi. Trenér Olomoučanů Radoslav Látal viděl u svých svěřenců posun, přestože uznal, že únava byla u hráčů značná. Do konce sezóny chce ale olomoucký lodivod se svým týmem ještě zabojovat: „Další zápasy chceme zvládnout a rozloučit se s fanoušky vítězstvím.“

Trenére, po zápase s Teplicemi máme jistotu udržení v první lize. Na druhou stranu jsme nevyhráli. Převládá spokojenost nebo úleva?

Spokojenost samozřejmě nemůže být. Nesplnili jsme cíle, nesplnili jsme to, co jsme chtěli. Na spokojenost můžeme určitě zapomenout, sezóna se nemůže hodnotit kladně. Zachránili jsme se a chtěl bych teď dát příležitost mladým hráčům, kteří tolik příležitostí nedostali. Chceme je vyzkoušet, šanci určitě dostanou. Další zápasy ale chceme zvládnout a rozloučit se s fanoušky vítězstvím.

V sestavě jsme vsadili spíše na zkušené hráče. Bylo to vaším cílem?

Nad sestavou jsme dlouho přemýšleli. Ano, chtěli jsme vsadit na zkušenost. Ale vycházeli jsme také z toho, že někteří hráči už mají odehráno hodně utkání, například Jemelka i Houska odehráli všechna utkání a únava je na nich hodně vidět. S kluky jsme se bavili o tom, kdo se cítí a kdo ne, protože těch zápasů je opravdu moc. Na mužstvu ale bylo vidět, že chtěli vyhrát. Ta touha tam byla, i když se nám utkání nepovedlo. A také Karviná nám hodně pomohla. My se teď budeme s čistou hlavou soustředit na naše dva domácí zápasy, které budeme chtít odehrát lepším způsobem.

Vstup do utkání se nám příliš nevydařil. Teplice měly snad pět velkých příležitostí.

Máte pravdu. Něco jsme si s hráči vysvětlili, něco jsme jim nachystali a najednou nastoupí na hřiště a je to úplně jinak. Je to o koncentraci. Nevím, jestli roli hrál i stres. Ale ten by neměl být, když ve skupině máme náskok deset bodů na baráž. Pak jsme po patnácti minutách najednou zjistili, že se dá hrát, vytvořili jsme si šance a šlo to.

Co jste si s hráči řekli o poločase v kabině? První poločas byl opravdu hodně divoký a bohatý na šance na obou stranách.

Řekli jsme si, že se musíme vyvarovat individuálních chyb. Ať si raději míč obtočíme a kolmé přihrávky dáme na 100%. Řekl jsem, hrajme tak, jak jsme hráli posledních třicet minut – odskočit si, dostat míč do kraje, prosadit se v krajích v souboji jeden na jednoho a centrovat.

Lukáš Greššák nastoupil na stoperu. Proč padla volba na něj?

Tohle bylo dlouhé dilema, přiznám se. Čekali jsme až do poslední chvíle. Měli jsme ještě úvahu dát Lukáše na střed zálohy na šestku, kde by hrál trochu defenzivněji. Ale řekli jsme si, že hrajeme v domácím prostředí a na šestce jsme nechali Radima Breiteho. Pro Lukáše jsme se rozhodli proto, že párkrát na pozici stopera do utkání naskočil a také v přípravě vypadal výborně. Proto toto rozhodnutí. Neodehrál dnes špatný zápas. Těžko se ho obchází, rozehrávku má dobrou a hlavičku celkem také.