Fotbalisté SK Sigma Olomouc tráví tento týden na soustředění ve Slatinicích. V sobotu Hanáci vybojovali postup v Intertotu a už včera začali znovu tvrdě makat v letní přípravě. Odměnu za vyřazení Štětína v podobě tvrdého, ale nutného tréninkového drilu, dostal od kouče Petra Uličného také Michal Kovář (* 1973), nejzkušenější hráč týmu. Coby kapitán provedl tým přes nebezpečného polského soupeře, z místa stopera velel obraně, která ani jednou neinkasovala. "Postoupili jsme zaslouženě. První zápas jsme doma vyhráli, v odvetě soupeři nic nedovolili,"řekl Michal Kovář po skončení první tréninkové jednotky na slatinickém soustředění. Postupový úkol Sigma splnila. Který z těch dvou zápasů byl pro tým těžší? Asi ten druhý, odvetný. Hráli jsme venku, navíc tam byla trošku jiná atmosféra, než jsme měli doma. Stadion ve Štětíně byl sice zaplněn jen z poloviny, ale bylo znát, že Pogoň má bouřlivé fanoušky. Navíc Poláci byli na hřišti úplně jiní než u nás. Pořád se nás snažili provokovat. Když někdo z nás fauloval, hned tři čtyři přiběhli a začali se s námi strkat. Asi nás chtěli zastrašit nebo vyprovokovat k nějaké reakci. Zkoušeli to celý zápas, ale my jsme byli v klidu. Ale znovu jste dostali hodně žlutých karet. Doma od sudího z Malty čtyři, venku od Albánce pět. Není to zvláštní, když v české lize byla Sigma vyhlášena za nejslušnější tým? Bylo to dost zvláštní. Třeba ten Albánec Štětín v provokování přímo podporoval. Když jsem se mu něco snažil říct jako kapitán, nebo Andrej Pečnik, který umí dobře anglicky, tak se jenom usmíval. Jak moc Štětín zlobil? Před zápasy se o něm hovořilo jako o silném a nebezpečném soupeři. Štětín určitě není špatný tým. Má dobré brejky, ze kterých se i nás snažil trošku pozlobit. Dozadu ale byl zranitelný. Škoda, že jsme toho v odvetě nevyužili, protože jsme tam jeli s tím, že chceme dát branku. Ale to se nepovedlo a za stavu nula nula to bylo otevřené až do konce. Oni v závěru nakopávali, sudí jim také pomáhal standardkami. Ovšem k ničemu jsme Poláky nepustili, postoupili jsme zaslouženě. Vzpomněl jste si při soubojích se Štětínem na vyřazení s Krakovem v roce 1996? Vzpomněl, ale vůbec jsem si nepřipouštěl, že teď by se nám něco takového mohlo stát. Teď čeká Sigmu Dortmund, to je pro tým jistě velká výzva, že? Určitě. Všichni se na utkání s ním těšíme, budou proti nám hrát dva reprezentanti České republiky. Ale bát se nebudeme. Jak se říká, hrát se dá s každým. Začínáme venku a budeme tam chtít uhrát dobrý výsledek pro odvetu. Hned po začátku přípravy vás čekaly důležité soutěžní zápasy. Je to pro hráče nepříjemné, když první utkání není obvyklý přátelák ale hned o něco jde? Bylo to takové jinačí. Hráli jsme první zápas a hned to pro nás bylo důležité. Nebyli jsme ještě patřičně rozehraní a sehraní. V odvetě už to pak bylo lepší. Ale určitě to je specifické, byli jsme hned v prvním zápase trošku pod tlakem postupu. Vy už jste v týmu veterán... No, také jsem si toho všiml. Po odchodu Martina Vaniaka jsem nejstarší. Jak snášíte tento neobvyklý model přípravy? Musí se trénovat jako obvykle, protože ligová sezona bude náročná, ale o víkendu jsou místo přáteláků těžké mezinárodní duely. Je to něco jiného. Do středy normálně makáme a pak zvolníme a začneme se chystat na zápas. Pokud bychom hráli přáteláky, tak budeme trénovat naplno celý týden. Ale varianta se zápasy Intertoto Cupu mi vyhovuje. Proti Štětínu jste hrál ve středu obrany. Na postu stopera se vám jistě líbilo, že? Určitě. Bylo to super. Doufám, že se mnou byl kouč spokojen a budu tam hrát zase. Ale na kterém místě nastoupím, to je věcí trenéra.