
Trenér naší devatenáctky Tomáš Janotka nedávno dosáhl na nejvyšší trenérské vzdělání. Více než dvouleté studium završil úspěšným složením závěrečné zkoušky a stal se tak držitelem UEFA Profi licence. Jak probíhalo jeho studium a kde absolvoval zahraniční stáže, nám prozradil v rozhovoru pro klubový web.
Jaké jsou tvé pocity po úspěšném složení závěrečných zkoušek?
Skvělé a jenom pozitivní. Také cítím úlevu. Po více než dvouletém maratonu to mám za sebou a můžu si odškrtnout splněný úkol.
Bylo studium náročné?
Dá se říct, že náročnost byla rozložena po dobu celého studia. Probíhalo formou přednášek, praktické výuky na hřišti, diskuzemi a brainstormingem v rámci skupinových prací. Vyvrcholení jednotlivých bloků bylo v podobě testů a celé studium vygradovalo závěrečnou zkouškou.
Absolvovali jste v rámci studia také zahraniční stáže?
Ano. Jednak jsme měli za úkol jet sami na zahraniční stáž. Podařilo se mi domluvit stáž u Slask Wroclaw, kde působí Vítězslav Lavička. Jel jsem tam s Pepou Dvorníkem. Strávili jsme tam 4 dny a musím říct, že to bylo skvělé. S Polskem se po fotbalové stránce můžeme porovnávat, přestože jejich podmínky a finanční toky jsou nesrovnatelně na vyšší úrovni. A také jsme měli jednu společnou stáž, kdy jsme navštívili sídlo UEFA ve švýcarském Nyonu. To byla naprostá pecka. Měli jsme tam výborné přednášky. Vrcholem byl seminář s trenérem ruské reprezentace Čerčesovem.
Jaký byl obsah studia? Čím konkrétně začalo a čím skončilo?
Vzhledem k tomu, že studium je dlouhé, je rozložené tak, že začíná přípravkami. Mládeži je věnovaná velká část programu. Víc než rok jsme se zabývali přípravkami, žáky a dorostem. V dalším roce jsme se věnovali mužskému a profi fotbalu. Kromě fotbalu obecně jako sportu je věnována velká pozornost dalším oborům jako jsou pedagogika, psychologie, management a fyziologie, na kterou byl kladen značný důraz. Takhle byla nastavena posloupnost studia.
Během studia ses stal asistentem trenéra u reprezentační osmnáctky. Tvůj program byl tedy hodně nabitý.
Časová náročnost byla určitě veliká, ať už co se týče trénování devatenáctky, studování a poté nové práce u reprezentace. Musím poděkovat kolegům, kteří mě zastoupili v době, kdy jsem tady nebyl. Osud to nakonec vymyslel tak, že jsem absolvoval jeden reprezentační sraz a pak následovala doba covidová, která znemožnila činnost mládežnických reprezentací. Další srazy a kvalifikace v Portugalsku byly zrušeny, takže tenhle úvazek mi odpadl. Jinak by to bylo mnohem více náročnější. Po dokončení studia už se můžu naplno věnovat naší devatenáctce a reprezentaci.
Během kariéry ligového fotbalisty jsi jako jeden z mála zvládl vystudovat Pedagogickou fakultu na Masarykově Univerzitě. Byla to dobrá příprava na profesionální trenérskou licenci?
Jednoznačně. Ale především je to o nastavení člověka. Všechno jde zvládnout. Je to otázka priorit a toho, jak si zorganizuješ čas. Vysokou školu jsem dělal prezenčně a jezdil jsem každý den z Olomouce do Brna. Tahle zkušenost mi pomohla najet zase do studijního režimu. Co si ale budeme povídat, už je to přes 10 let a mozkové buňky jsem musel znovu provětrat a nastartovat. (směje se)
Pojďme k naší U19. Doba je pro sportování složitá. Co vnímáš jako největší úskalí přerušení sportování?
Situace mě mrzí z toho pohledu, že kluci nemají zápasové vytížení a nemůžou být v tréninkovém procesu. Přichází o to, co je nejvíc rozvíjí. Navíc je to podruhé v krátkém časovém úseku, kdy jsme jaro prakticky v kalendáři škrtli a tentokrát jsme sice rozjeli sezónu, ale skončili jsme sedmým kolem. Kluky přirozeně nejvíce baví být na hřišti, o to v poslední době přišli. Taková je realita. Věřím, že se situace brzy zlepší.
Dá se na této době najít něco pozitivního? Myslím tím, že hráči měli dostatek času na individuální trénink.
Řekl bych, že doba může klukům pomoci v samostatnosti. Nemají teď nalajnované tréninky od první do poslední minuty. Od nás samozřejmě mají za úkol plnit individuální plány, ale pak je to o nastavení kluků, o tom, jak to uchopí – jak je poctivý, jestli si přidá navíc, jestli má chuť jít na hřiště a zakopat si. To je v dnešní době nejdůležitější, aby šli za barák a trénovali s míčem. Rozhodující je přístup hráče. Samostatnost se teď rozvine a ukáže se, kdo má zápal pro fotbal a ochotu na sobě pracovat v nekomfortu, který teď zažívá.
Jak probíhá plánování zimní přípravy týmu do 19 let?
Zimní přípravu plánujeme vždy v předstihu. V současnosti je situaci dynamická, reagujeme na změny ve vládních opatřeních. Nedohrané podzimní zápasy se přesunuly do jarní části soutěže, mistrovské zápasy začneme hrát už 30. ledna, což je obrovský rozdíl oproti původnímu 6. březnu. Kalendář zápasů na přípravu jsme museli totálně překopat. Teď je to o komunikaci se soupeři a nalezení vhodných termínů. Měli jsme domluvené soustředění v Ústí nad Orlicí, to jsme vzhledem k situaci zrušili. Na škodu to nebude, protože příprava bude krátká. Pokud půjde vše tak, jak má, a začneme hrát 30. ledna, soustředění nebude nezbytné.
Od čtvrtka může tým trénovat v kompletním složení. Dá se říct, že příprava začíná už teď?
Je to specifické. Je to dané dobou a situací, jaká je. Podařilo se nám domluvit 3 přátelská utkání během prosince. Ano, dá se to nazvat „předpřípravou“. Trénovat budeme do Vánoc, pak hráčům dáme dva týdny volno a 4. ledna na to navážeme. Budou to takové dva bloky – prosincový a lednový. Věřím, že se na ligu dobře připravíme.
Budou probíhat posuny talentovaných hráčů mezi kategoriemi?
Řešíme to i s ohledem na provázanost s B-týmem a A-týmem. Je možné, že někteří reprezentanti by naskočili do přípravy s béčkem. Bude na klucích, zda se v béčku prosadí. S tím pak souvisí posuny z mladších kategorií, například z U18 do U19.
Trenéři zpravidla jeli v zajetých kolejích, termíny byly pevně dané a podle toho se chystal tréninkový program. V minulých měsících jste museli reagovat na nové situace, někdy i improvizovat. Posunulo vás to dál?
Je to pro nás obrovská zkušenost. Museli jsme se naučit, jak klukům připravit dlouhodobé individuální plány tak, aby byly pestré. Bylo nutné do nich zapasovat práci s míčem, i když jsme věděli, že to kluci budou provádět v těžkých podmínkách. Také jsme si vyzkoušeli, jaké to je trénovat po skupinkách. Bylo to poučné a museli jsme se s tím vypořádat.
Tome, díky za rozhovor a gratulujeme!