Sigma Olomouc včera představila první letní posilu. Tou se stal útočník David Vaněček. Hráč, který si kromě české ligy vyzkoušel i skotskou a maďarskou soutěž, podepsal na Hané smlouvu na 2 roky. Po podpisu smlouvy jsme si Davidem popovídali o prvních dojmech z nového angažmá a o jeho dosavadní kariéře.

Tradiční otázka na úvod. Jaké jsou tvé dojmy po podpisu smlouvy se Sigmou Olomouc?

Dojmy jsou vesměs pozitivní. Velmi se těším na novou výzvu. Jsem rád, že jsem se vrátil do Česka. Líbí se mi tu snad všechno, včera jsem si byl projít město a jsem nadšený.

Pojďme tě představit fanouškům Sigmy. Kde jsi vyrostl a kde jsi začal s fotbalem?

K fotbalu mě, jako asi většinu kluků, přivedl táta. Ve třech letech jsem s ním chodil na tréninky v Plané u Mariánských lázní, což je okres Tachov, skoro v Německu. Táta tehdy dělal trenéra mladších žáků, takže jsem chodil s ním. Přes Tachov jsem se poté dostal do Plzně, kde jsem se shodou okolností potkal s Alešem Mandousem a Martinem Sladkým. Chodili jsme i na stejnou sportovní školu v Plzni.

Bylo to právě v Plzni, kde jsi nahlédl do dospělého fotbalu?

Ano, přesně tak. Potom jsem chodil po různých hostováních a do ligy jsem se dostal až v Hradci a posléze v Teplicích. V Teplicích jsem strávil tři roky a pak mé kroky následovaly do skotských Hearts, kde ale ta půl sezóna nebyla podle mých představ. Dostal jsem však možnost jít do Maďarska do Puskás Akademie, kde už to bylo o poznání lepší. V prvním roce jsem odehrál vše, co šlo. Navíc jsme skončili na třetím místě a dostali jsme se do pohárů. Já navíc skončil jako druhý nejlepší střelec ligy.

V Puskás Akademii se ti dařilo. Co následovalo potom?

Bohužel týden před evropskými poháry jsem dostal covid a byl jsem na měsíc a půl vyřazený. Sezóna pak byla těžší, protože jsem se do toho nemohl dostat. A když už se mi vracela forma, chytil jsem covid po třech měsících znovu. Bylo to pro mě zvláštní, protože jsem neměl žádné příznaky. Když jsem coronu chytil podruhé, ani jsem o tom nevěděl, zvládl jsem bez problémů běhat jedenáct dvanáct kilometrů. Ale test jsem měl pozitivní.

V Puskási ses potkal s Kubou Plškem. Bavili jste se spolu hodně?

Bylo to super. Už když jsem do týmu přišel, působil tam slovenský trenér a český kondiční trenér, který pochází třicet kilometrů od místa, odkud pocházím já. Jsme stejná věková kategorie, máme stejně staré děti, celé rodiny jsme si spolu „sedly“. Spoustu času jsme pak trávili spolu. Pak nám ještě přibyl Plša s manželkou, se kterými jsme si také sedli, takže to bylo parádní.  

Vraťme se ještě do doby, než jsi odešel do Skotska. Sigma o tebe totiž měla zájem už tehdy. Hrálo to při tvém rozhodování roli?

Když zájem Sigmy přišel znovu, byla to jedna z věcí, na kterou jsem myslel. Olomouc o mě stála už před třemi roky, pan Minář za mnou byl v Praze, ale já v tu dobu byl rozhodnutý, že jdu do Skotska. Tenkrát to tedy nedopadlo, ale zájem Olomouce mě potěšil, včetně přístupu pana Mináře, který byl naprosto férový, s čímž jsem se ještě moc nesetkal. Už proto, když se ozval můj manažer, že pan Minář společně s trenéry by mě chtěli, tak jsem mu dal povel, aby to začal řešit. Přístup pana Mináře a celé Olomouce pro mě představuje to, jak to má vypadat. Aby se hráč cítil dobře a chtěl do týmu jít.

Od nové sezóny se k A-týmu připojí nový trenér Václav Jílek. Bude to pro tým nový impulz, hráči se budou chtít ukázat. Trenér Jílek je navíc se Sigmou spjat významnou částí své kariéry, zažil tady úspěchy. Jak vnímáš to, že budeš začínat pod novým koučem?

To byl další atribut, proč jsem do Olomouce chtěl jít. Pana Jílka totiž znám z mládežnické reprezentace, kde jsme spolu hodně komunikovali a bral jsem ho jako skvělého trenéra. Celou tu dobu během jeho kariéry jsem ho na dálku sledoval. Naše spolupráce se konečně může obnovit a myslím si, že by mohla být úspěšná.