
Záložník Jan Sedlák před sezónou posílil naše řady. Do nového kolektivu zapadl bez nejmenších problémů. V prvním ligovém zápase proti Spartě nastoupil v základní sestavě. Splnil si tak své dlouholeté přání. „Vždycky jsem si přál hrát za Sigmu Olomouc,“ prozradil.
Jak začala tvá fotbalová kariéra?
Je to takový klasický příběh. Začal jsem hrát fotbal na vesnici. Rodiče mě vždy podporovali. Když jsem z Lipovce přestoupil do Blanska, vozili mě na každý zápas. Za to jsem jim moc vděčný.
Jak dlouho jsi hrál v Blansku?
V Blansku jsem hrál 4 roky. Pak jsem v roce 2010 přestoupil do Zbrojovky Brno, a kromě jednoho roku jsem tam působil do letošního léta.
Během toho zmíněného roku jsi hostoval v Karviné. Byla to dobrá zkušenost?
Jako mladý hráč jsem tehdy moc šancí nedostával. Chtěl jsem hlavně hrát. Karviná v té době hrála v druhé lize. Byla to pro mě velká škola, podařilo se nám dokonce postoupit. Hostování v Karviné mi hodně pomohlo.
V minulé sezóně jsi v dresu Brna nastupoval i proti Sigmě. Zbrojovka po konci sezóny zamířila o patro níže. Asi nic příjemného, je to tak?
V Brně jsem zažil dva sestupy. Nejsou to příjemné pocity. Boj o záchranu je hodně náročný na hlavu. Někdo se s tím vypořádává lépe, někdo hůř. Řekl bych, že jsem psychicky odolný a ta situace mě tolik nesemlela, ale to neznamená, že mě to neštvalo. Taková byla bohužel realita.
V novém týmu jsi už více než měsíc. Jak sis zvykl na olomoucké prostředí?
Jelikož už jsem si něčím prošel, s adaptací nebyl žádný problém. Vůbec jsem se přesunu nebál. Kluci jsou skvělí.
Bylo pro tebe snazší zvyknout si v týmu, když s tebou přišel z Brna i Tonda Růsek?
Ze začátku to bylo určitě fajn. Nebyl jsem úplně sám v prostředí, ve kterém prakticky nikoho neznám. Než jsme se stihli se všemi seznámit, mohli jsme si například zajít na kávu mezi tréninky.
Jak to funguje v týmu pod trenérem Jílkem? Je hodně náročný?
Trenér Jílek je hodně náročný, a to je samozřejmě dobře. Trenér je detailista, ať už se to týká přihrávek nebo posunů ve hře. Tohle všechno má propracované. Na videu si ukazujeme každý metr hřiště a kde kdo má přesně stát a v jakou chvíli.
Co konkrétně po tobě požaduje?
Chce, abych hrál na pozici klasické šestky (defenzivní záložník) s tím, že mě nabádá, abych hrál konstruktivně a nebál se tvořit.
Na této pozici jsi vždy hrával?
V Blansku jsem hrával útočníka. Do Zbrojovky jsem šel jako střelec. (směje se) Až v Brně jsem se posunul na defenzivního záložníka.
Jak to máš s bydlením? Budeš dojíždět, nebo se přestěhuješ do Olomouce?
Momentálně mám byt ve Sloupě v Moravském krasu. Do Olomouce mi to zabere 50 minut. Zatím plánuji dojíždět. Nedělá mi to problém.
Jak se ti zatím líbí v olomouckém prostředí?
Olomouc se mi vždy jako město líbila. Také stadion je krásný. Přiznám se, že jsem si vždycky přál hrát za Olomouc. Teď se mi to splnilo a jsem šťastný.
Máme za sebou první ligové kolo na Spartě. Jaký to byl zápas z tvého pohledu?
Ze hřiště jsme odešli s hlavou nahoře. Každý jsme tam nechali 100 %. Takhle by to nemělo být jen Spartě, ale v každém zápase. Sparta měla více ze hry, ale v některých pasážích utkání jsme se jí dokázali vyrovnat. Mohli jsme být nebezpečnější, a kdybychom tolik nekazili, mohli jsme pomýšlet na lepší výsledek.
V jeden moment jsi hru pořádně přiostřil. Byla z toho roztržka. Bylo to výjimečně, nebo ti tvrdá hra není cizí?
Jsem typ hráče, který s tvrdou hrou nemá problém. Když se naskytne příležitost, tak tam vletím. Rozhodně to ale nebyl surový zákrok. V žádném případě jsem nikoho nechtěl zranit. Hraji prostě tvrdě.
V sobotu se představíme na Andrově stadionu proti Pardubicím. Jak nahlížíš na jejich výkony v minulé sezóně?
Klobouk dolů před nimi. Minulý soutěžní ročník zvládli na výbornou. Jejich klíč k úspěchu bylo to, že nedostávali góly. Hráli dobře v defenzivě a jeden nebo dva góly se jim podařilo vstřelit. První ligu zvládli.
Snadno by se dalo říct, že zápas s Pardubicemi má velkou důležitost s ohledem na los, který nám přisoudil v prvních třech kolech Spartu a Slavii.
Takhle to neberu. Na každého soupeře stejně narazíme. Nedívám se, jestli je to výhoda nebo nevýhoda. Beru to tak, jak to je.