Roman Hubník v utkání proti Viktorii Plzeň nezažil příjemnou chvíli. Po téměř 45 minutách hry byl nucen hřiště opustit, když mu sudí udělil červeou kartu za hrubý zákrok na soupeře. Své spoluhráče ale olomoucký kapitán chválil za dobrý výkon. Mrzely ho však neproměněné šance, z nichž jednu měl na kopačkách také on sám.

Romane, jak jsi viděl svůj zákrok na Kopice? Tušil jsi hned, že by se mohla udělovat červená karta? Jak daná situace vlastně vznikla?

Situace vznikla tak, že jsem dostal pomalou přihrávku, kterou vystihl Kopi (pozn. Jan Kopic). Já se snažil co nejvíce odcouvat a pak jsem udělal kličku doleva a trefil jsem mu nohy. Faul to byl jasný a červená jasná. Byla to velká škoda ve 45. minutě.

Co ti po tvém vyloučení běželo hlavou?

Byl jsem naštvaný, protože jsem tým oslabil. Situaci jsem mohl vyřešit líp. Ale kluky jsem v kabině povzbuzoval. Z kabiny jsem se na hřiště vrátil až v 60. minutě a nevěděl jsem, co se děje. Viděl jsem, jak Zmrzka (pozn. Ondřej Zmrzlý) leží na zemi. Síly se pak na hřišti vyrovnaly a byl to zápas „nahoru dolů“, kdy Plzeň měla nějaké závary. My jsme v závěru měli také dvě situace. Když šel Zahry (pozn. Tomáš Zahradníček) z pravé strany, mohl to dát pod sebe, kde nabíhal Šípajs a Zif (pozn. Jáchym Šíp a Pavel Zifčák) a ti mohli dávat do prázdné. Při troše štěstí jsme mohli vyhrát.

Byl to zvláštní pocit, když jsi po dostal červenou kartu, odcházel jsi ze hřiště a tribuny skandovaly tvoje jméno?

Zvláštní pocit to byl. Dlouho jsem byl zraněný, odehrál jsem dva tři zápasy a jsem rád, že jsem do Plzně mohl odcestovat a že jsem byl v základní sestavě. Červená karta určitě nebyla v plánu. Zvláště, když jsme prvních patnáct minut hráli dobře, měli jsme nějaké šance, pak nás Plzeň zatlačila a vyústilo to tou kartou. Byl jsem z toho zklamaný, ale také pyšný na kluky, že zápas zvládli. A nakonec jsme přivezli bod.

Co jsi říkal na choreo, které ti připravili plzeňští fanoušci?

Byl jsem velmi rád, že mě fanoušci přijali. Strávil jsem v Plzni spoustu let. Je vidět, že mě tu fanoušci mají rádi. S každým jsem se tu pozdravil, je tu příjemná rodinná atmosféra. Vždycky se sem budu rád vracet. Fanouškům děkuju, bylo to od nich hezké gesto a zahřálo mě to u srdíčka.

Pokud bys v zápase vstřelil gól, slavil bys ho stejným způsobem jako posledně Michael Krmenčík, jehož oslava vyvolala velkou nevoli?

V prvním poločase jsem měl jednu situaci, kdy mi balon spadl na nohu a při troše štěstí to mohlo spadnout i do brány. Gól bych rozhodně neslavil. Ale není to tak, že bych z něj neměl radost. Přijel jsem do Plzně v roli soupeře a bojovat za Olomouc. Chtěli jsme vyhrát.

Zklamalo tě, jak se Michael vůči Plzni zachoval?

Pro mě to bylo velké zklamání. Jeho reakci jsem absolutně nepochopil. Myslím si, že on sám ví, co udělal. A jestli má klidné spaní, to nevím.

Již několikátý zápas v řadě jsme nevstřelili žádný gól. Co s tím?

V zápase s Plzní jsme šance měli. Minimálně jednu branku jsme měli dát. V předcházejících zápasech jsme se do šancí moc nedostávali, ale proti Plzni jsme tři nebo čtyři velké šance měli. Je to kámen úrazu. Bez gólů body nejsou. V dalších zápasech se musíme vrátit na začátek sezóny, kdy jsme z minima udělali maximum. Věřím, že zápas s Plzní může být odrazový můstek do dalších utkání.

Bylo na hráčích Plzně vidět, že nebyli v herní pohodě? Po vyloučení Kaši byli hodně podráždění.

My jsme na tento zápas byli velice dobře připravení. Věděli jsme, že jim budou chybět tři hráči ze základní sestavy a chtěli jsme toho využít. Zápas jsme odmakali. Věděli jsme, že Plzeň je herní mužstvo, což nám vyhovovalo. Presovali jsme hodně vysoko a z jejich chyb jsme se dostávali do šancí. Plzeň je zkušené mužstvo. Teď je reprezentační pauza, takže potrénují a pojedou dál. Remíza s námi pro ně je sice ztráta, ale sezóna je ještě dlouhá.