Brankář Jan Stejskal měl našlápnuto k tomu, aby se stal hrdinou středečního pohárového večera. V prodloužení zklikvidoval v kritické chvíli pokutový kop Vlastimila Daníčka a udržel Sigmu ve čtvrtfinálové bitvě se Slováckem ve hře.

V penaltovém rozstřelu pak byl dvakrát velmi blízko úspěchu, jenže rána Daníčka proklouzla do sítě, i když vystihl, že půjde doprostřed. Vechetova střela se zase odrazila od tyče do zad olomouckého gólmana a pak do sítě. „Smůlu teď má celá Sigma. V 88. minutě nám soupeř dal šanci z nebe, v utkání, kdy jsme si až do té chvíle prakticky nevytvořili vážnou šanci… to musíme proměnit,“ kroutil hlavou nad zahozenou penaltou Pabla Gonzáleze.

Chytil jste penaltu v prodloužení. Věřil jste si i na rozstřel?

Věřil. Už v Českých Budějovicích nám to vyšlo. Byl jsem připravený. Měl jsem střelce docela načtené. I s trenérem Lovásikem jsme se dopoledne na to dívali. Sami jste viděli. Bohužel štěstí se nám teď vyhýbá. Já to vyrazím do tyčky, odrazí se to od mých zad… to není normální. Potřebovali bychom zápas, kdy půjde s námi.

Nazval byste se smolařem dne?

Asi jo i ne. Týmu jsem pomohl ve 104. minutě. A pak přišlo tohle. Smůlu má teď celá Sigma. Máme je na lopatě. V 88. minutě nám soupeř dal šanci z nebe, v utkání, kdy jsme si až do té chvíle prakticky nevytvořili vážnou šanci… to musíme proměnit. Kdybychom vyhráli 1:0, tak by to bylo teď jiné.

Říkal jste, že jste střelce soupeře načítal. Co jste volil u Vlastimila Daníčka v prodloužení?

Byl jsem rozhodnutý, kam půjdu. Měl jsem následováno, že to často kope po pravé ruce gólmana. Snažil jsem se ho rozhodit, když jsem mu řekl, že vím, kam to kope. Taky jsem věděl, že se málokdy dívá na brankáře a bývá před kopnutím rozhodnutý.

Pak jste mu málem chytil penaltu i v rozstřelu.

Bavil jsem se s Honzou Navrátilem, jestli to někdy kope do středu brány, což mi potvrdil. Zase jsem se ho snažil vykolejit, když jsem mu řekl, že na tu stejnou stranu nedá. Čekal jsem, že to zkusí prorvat, ale, že to půjde víc nahoru, na to jsem byl nachystaný. Bohužel jsem nestihl dát ruce dolů.

Trenér Jílek prozradil, že na tréninku byla padesátiprocentní úspěšnost proměňování penalt. Zkoušel jste spoluhráčům nějak radit?

To je na nich. Radit jim já nemůžu. To bychom je stejně spíše rozhodili. Jinak měl trenér pravdu. Hodně jsme jim toho pochytali. O to víc mrzí, že si smůlu nevybrali v tréninku, ale pokračovalo to i v utkání.

Je vypadnutí z poháru velkou komplikací pro zbytek sezóny? Jedna cesta do pohárů se vám zavřela, z ligy to bude těžké. Jaké to bylo v šatně?

Je to hodně cítit. V kabině jsme seděli zklamaní. Padaly tam i nějaká nevhodná slovíčka… že to není normální. Já jsem věřil, že tento tým může být černým koněm poháru. A zase se budu opakovat. Kdybychom v 88. minutě proměnili penaltu a vyhráli 1:0, tak by to tým hodně nakoplo a byli bychom na koni. To je ale minulost. Bohužel.

Těšili jste se po Jablonci na lepší terén, ale herně to zase nebylo nic moc.

Jsme v rozpoložení, kdy potřebujeme jakýmkoliv způsobem ukopat výhru, i kdyby to nebylo ke koukání. Tým by si začal věřit. Nevím, proč nenavážeme na přípravu. I když soupeři tam hráli trochu jinak. Potřebujeme ubojovat výhru 1:0. Teď nemůžeme koukat na styl hry, potřebujeme výsledky. Samozřejmě se chceme prezentovat určitým stylem, ale v tom rozpoložení hlav by to mělo asi opačný efekt.