Náročné především po psychické stránce bylo podle trenéra Sigmy Václava Jílka pro hráče nedělní utkání s Mladou Boleslaví. V něm navíc Hanáci jako první inkasovali a strašák dalšího nezdaru se nad Androvým stadionem už pomalu začal zhmotňovat. Nakonec ale přišel velký obrat a vítězství 2:1. „Pomohla nám střídání a také obrovská vůle hráčů, musím před nimi smeknout. Vydali dnes ze sebe všechno,“ řekl Jílek, který na lavičce Sigmy odkoučoval jubilejní sté utkání v první lize.

Jak hodnotíte dramatický duel krátce po závěrečném hvizdu?

Já i hráči v sobě máme velké pocity štěstí. Všichni jsme vnímali, že naše situace není jednoduchá. Zlomili jsme sérii zápasů, v nichž jsme nedokázali získat tři body. Dnešní utkání bylo plné očekávání. První poločas byl bojovný. Bylo v něm málo brankových příležitostí.  Šlo jen o náznaky. Nám scházela větší kvalita ve středu pole. Postrádal jsem větší tlak na druhé míče. Snažili jsme se o jednodušší hru, je ale třeba, abychom druhé balóny sbírali. Opticky vypadala Mladá Boleslav nebezpečnější, ale nic z toho nevytěžila. Naopak bych řekl, že my jsme měli šest, sedm standardek. Nepamatuji si ovšem, že bychom některou z nich kvalitně rozehráli. To byla naše velká bolest v první půli.

Na úvod druhé půle jste navíc hned inkasovali.

Po změně stran hned v úvodu přišla velká rána. Následná reakce týmu byla špatná. Mladá Boleslav byla výrazně lepší. Kdyby přidala druhý gól, bylo by asi po zápase. Nám se ale povedlo střídání. Nasazení Tondy Růska a Pavla Zifčáka pomohlo. A také obrovská vůle hráčů. Musím před nimi smeknout. Po těžkém a smutném středečním utkání proti Slovácku to pro ně bylo náročné zejména po psychické stránce. Dnes ze sebe vydali všechno. Za způsob, jakým otočili utkání, bych jim chtěl poděkovat. Myslím, že jsme zápas zaslouženě dovedli ke třem bodům. Posledních 30 minut jsme hráli aktivněji, měli jsme další příležitosti. V závěru přišla i penalta. Sám už nevím, co ještě udělat, abychom ji konečně proměnili. Díky Bohu nás to nestálo tři body.“

Nebyla základní sestava příliš defenzivní?

Připravovali jsme se na to, že Mladá Boleslav středu pole nasadí Hlavatého a Matějovského, případně někoho k nim. Jde o velice silné středové hráče. V minulém utkání se i Ewerton a Ladra hodně stahovali do středu pole. Potřebovali jsme na tyto hráče vyvíjet tlak, museli jsme nasadit hráče, kteří jsou schopni to běžecky zvládnout. Chtěli jsme je tímto způsobem eliminovat a být následně nebezpeční z brejkových situací. To vše padlo s tím, že Mladá Boleslav nastoupila do zápasu v úplně jiném rozestavení, její hráči měli jiné úkoly. Tím pádem šel náš původní záměr a volba hráčů trochu proti nám. Proto také potom ta reakce. Ještě o poločase jsme do toho nechtěli sahat. Připadalo nám, že naše hra byla poměrně kompaktní, i když nám scházela fotbalovost. Spíše jsme sázeli na to, že se postupem času prosadíme. Ke střídání však muselo dojít. Musím zopakovat, že střídající hráči nám v obratu hodně pomohli.

Znovu jste nedali penaltu. Dovedete si to vysvětlit?

Na tento zápas už na penaltu nebyl určený Pablo González. Když jsme si dělali statistiku, tak Pablo neproměnil poslední tři ze čtyř pokutových kopů. Následně vybírat je pak složité. Určení tedy byli Mojmír Chytil a Antonín Růsek. S tím, že u Tondy je předpoklad technického hráče se schopností utáhnout přihrávku nebo střelu. Umí se většinou trefit tam, kam chce. Byl jsem přesvědčený, že to v tomto utkání prolomí. Dokonce jsem porušil svůj rituál, kdy se obvykle na penalty nedívám. Řekl jsem si, že tím vlastně nevěřím svému hráči. Takže jsem se díval a stejně to nepomohlo. Musíme vymyslet něco jiného, abychom to konečně prolomili.

Měl jste po neproměněné penaltě obavy o výsledek?

Neměl. Mojmír Chytil měl o pár minut později další šanci, na hlavě měl druhý gól. Nevybavuji si ani, že by soupeř v závěru měl nějakou šanci. Bylo důležité, že jsme zápas dohráli aktivně směrem dopředu. Napadali jsme rozehrávku soupeře, který neměl prostor na souvislejší kombinaci. Nepřipouštěl jsem si, že bychom zápas ztratili. Věřil jsem, že už se to neotočí proti nám. Jsem rád, že to tak bylo.

Cítíte velkou úlevu? Přece jen tlak na vás po nepovedeném úvodu sílil.

Vnímám spíše odpovědnost za klub a hráče než tlak z venku. Snažíme se bojovat a vtisknout tomu tvář. Všichni vidíme, že to trošku drhne. Ale myslím si, že přístup hráčů a ochota pracovat dnes byla na vysoké úrovni. Pořád jsem přesvědčený, že ani se Slováckem nebo s Jabloncem jsme nebyli horší. Tyto konfrontační zápasy nám vždy utekly jednou situací. Proto jsem rád, že jsme toto těžké utkání zvládli.

Co se stalo před inkasovaným gólem. Sám jste říkal, že jste chtěli eliminovat střed hřiště a Matějovského. A právě on pak nakonec dal gól.

Byla to chyba v posunu hráčů, kdy se Radim Breite nechal hodně stáhnout, čímž opustil středovou pozici a pak tam chyběl. Právě on měl být tím, kdo bude na Marka Matějovského tlačit. Další hráči už to k němu měli dál.  Trochu jsem se divil, že Honza Stejskal na střelu nezareagoval, ale zpětně jsem viděl, že v době střely se trochu posouval na levou stranu a v zorném poli měl dvojici hráčů. Ten cíl, tedy maximální agresivitu do konstruktivních hráčů soupeře, nám vycházely až po inkasovaném gólu. Paradoxně nejlepší v tomto ohledu byl Pablo González, který byl schopen Matějovského navazovat daleko pečlivěji a kvalitněji.

Důležitý podíl na obratu v zápase měl Ondřej Zmrzlý. Jak hodnotíte jeho výkon?

Hráč, který vám dá gól a na další přihraje, tak musím hodnotit pozitivně. Na Ondru mám však daleko větší nároky z pohledu rozehrávání standardních situací. Myslím si, že hráč s takovou kopací technikou, musí být schopen tři, čtyři míče ze standardek dostat do prostoru, kam chceme. Nikoliv jen jeden. Na druhou stranu je výborný a spolehlivý do defenzivy. Očekávám od něj však větší odvahu v útoku. Dnes měl od spoluhráčů podporu a díky tomu jsme vyhráli. Ale v některých utkáních se někdy bojí vzít situaci na sebe a udělat rozdílovou věc. Být silný a sebevědomý v rozhodnutí, to jsou věci, na kterých musí pracovat. Ale Ondra je hráč, který poslouchá a snaží se na sobě makat. Věřím, že časem bude ještě lepší.

Jak se vám líbili stopeři?

Nejlepší část zápasu z jejich strany byla v posledních 30 minutách. Mám pocit, že v prvním poločase Jemelka nezískával balóny, které z pozice stopera měl. Beneš byl v tomhle pevnější. Po změně stran to byl klasický Jemelka, po kterém všichni voláme. Hodně sebevědomý, chodil si pro míče do hloubky, sbíral je, agresivně šel do soubojů. vyhrával je a byl velmi jistý.

Jak je na tom Jan Navrátil, který dnes chyběl v nominaci?

Honza si z utkání proti Slovácku odnesl natažené postranní vazy v koleně. Počítáme s tím, že bude potřeba sedm až deset dní klidu, poté uvidíme, jak na tom bude. Doufám, že jeho návrat urychlíme. Dnes ale nebyl připraven na zápas.

Moc prostoru nedostává Jakub Matoušek, přitom jste ho po Maltě hodně chválil. Kde je problém?

Rozumím tomu dotazu. Disponujeme hráči, kteří mají určitou individuální kvalitu. Jakub Matoušek ji bezpečně má, na druhou stranu má trochu problém se systémovostí, způsobem hry a plnění základních úkolů. Musíme ho trochu více dotáhnout v některých věcech. My se musíme teď rozhodnout, jestli vsadíme právě na individuality, což momentálně moc nejde, nebo na týmovou práci. A v tom Maty není tak silný. Je to hodně o práci s psychikou. Samozřejmě, že z pohledu psychiky mu nepomůže zápas, kdy vůbec nedostane herní minutáž, to je jasné. Dnes bychom ho asi využili za remízového stavu, ale měl jsem pocit, že nám křídla fungovala a za stavu 2:1 jsem nechtěl do sestavy zasahovat.

Na křídle naopak dnes obstál Kryštof Daněk.

Vidíte a po některých zápasech o Daňkovi řekneme, že nemůže hrát křídlo. Dnes však ukázal, že může. Je to otázka práce s mladým hráčem. Jeden zápas mu vyjde, poté může být dva zápasy v útlumu. Dnes ukázal, že je to komplexní hráč. Byl dobře připravený, měl dobrý vstup do utkání. Myslím, že splňoval vyšší nároky, možná jako jediný v prvním poločase, co se týče kvality a rozdílovosti. Jsem rád, že se k němu postupem druhého poločasu přidali další.