Na Slovácku se chtěl Jan Navrátil ukázat. Právě z Uherského Hradiště se letos v zimě vrátil zpátky do Sigmy. Po sobotním duelu ale zůstal zklamaný. Hanáci prohráli 0:1 po nepovedeném představení.

„Z naší strany toho bylo především směrem dopředu hodně málo. Když nedáme centr do vápna a pomalu nevystřelíme, tak asi gól nedáme. Směrem dopředu jsme selhali,“ konstatoval Navrátil.

Jaký zápas to byl z vašeho pohledu?

Byl to strašně bojovný zápas. Rozhodovaly maličkosti. Připravovali jsme se na levačku Marka Havlíka, abychom ji pokryli a on to stejně krásně trefil. Gólman to možná ani neviděl. Byl to zápas o jedné takové povedené střele a bohužel oni vyhráli.

Neměli jste více využít, že v brance Slovácka byl od poloviny prvního poločasu až třetí brankář Borek, který chytal v lize poprvé?

O poločase jsme si říkali, že musíme střílet, protože je to jeho první start a bude nervózní. My jsme ale nevystřelili pořádně ani jednou. Takže gól bychom nedali, ať je v bráně kdokoliv. Jenom bojovat nestačí. Je potřeba nadstavba a tu jsme dnes absolutně nedali.

V jeden moment to vypadlo, že už budete střídat. Nakonec jste ale na hřišti zůstal. 

Měl jsem už trochu křeče, ale věřil jsem, že pořád mám týmu co dát. Chtěl jsem zůstat na hřišti a být u nějakého klíčového momentu. Bohužel se to nepovedlo. Snažil jsem se nechat na hřišti všechno, ale ani ode mě tam ale žádná ta nadstavba nepřišla a to je špatně. Nezvládli jsme to.

V posledních dvou zápasech jste se pokaždé trefil. Jak moc jste chtěl prodloužit sérii i na Slovácku.

Nějaké sebevědomí mi to dodalo, ale dnes jsem se také nedostal do žádné situace, ze které bych mohl ohrozit branku, takže je tam i osobní zklamání. Týmu chci pomoct víc. Dnes to vůbec nevyšlo.

Viditelně vypadáte hodně zklamaně. Chtěl jste na Slovácku uspět ještě víc než třeba v jiných utkáních?

Ani bych neřekl. Já chci vyhrát každý zápas. Ale samozřejmě jsem se sem těšil. Prožil jsem tu kus fotbalového života a mám to tady rád. Chtěl jsem se ukázat a vyhrát. Pro nás všechny je zklamání, že se to nepodařilo. Aspoň bod by byl cenný, ale bohužel. Musíme zvednout hlavy a jít dál.

Bylo pro vás příjemné, když vás na konci vyvolával domácí kotel?

To bylo hezké a jsem za to domácím fanouškům vděčný. Mrzelo mě, že jsem se s nimi nestihl rozloučit ještě v dresu Slovácka. Seběhlo se to v zimě docela rychle. Jsem rád, že mě takhle přijali. Na etapu, kterou jsem tu prožil, nezapomenu.