Trenér Sigmy Olomouc Václav Jílek byl po utkání sice spokojen s obrannou činností a organizovaností svého týmu, mrzel jej však slabý výkon mužstva směrem do útoku. Jeho svěřenci si vypracovali jednu nebezpečnou příležitost.

Jak hodnotíte zápas, pane trenére?

„Zasloužené vítězství Slovácka. Hlavně z toho důvodu, že vstřelilo rozdílový gól. Ve finální fázi u nich bylo vidět větší úsilí vstřelit branku. My jsme toho dnes v útočné fázi sehráli strašně málo. Byli jsme málo nebezpeční, předvedli jsme málo kvality. Prakticky jsme vůbec nevyužili toho, že Slovácko bylo nuceno vystřídat brankáře. Víceméně jsme ho ani neprověřili. Z tohohle pohledu to byl náš nejhorší výkon do ofenzivy, jaký jsme v jarní části sezóny předvedli. Chválit organizaci a defenzivu, protože Slovácko nemělo také žádnou vyloženou příležitost, je bezpředmětné. Jsem zklamaný naším představením v útočné fázi. Nevypracovali jsem si jedinou brankovou příležitost. Fotbal byl pro diváky hodně nezáživný. Bylo k vidění hodně nepřesností, soubojů… žádnou výraznou atraktivitu to nemělo.“

Slovácko muselo už v první půli střídat brankáře. Neměli jste ho více zaměstnat střeleckými pokusy?

„Byl to základní pokyn k našim hráčům o poločase. Již v tom prvním byla k vidění situace, kdy se nedomluvili, vyklouzl mu míč z rukou. Nebyla to pro něj jednoduchá situace, naskočit takto do zápasu. Hlavní apel na hráče byl, aby zakončovali z každé pozice, tlačili se do brány, i za cenu toho, že situace nebude připravená. Chtěli jsme, aby před bránu posílali hodně centrů. Řekl bych, že z tohohle jsme nesplnili skoro nic.“

Hra nebyla moc líbivá na oko. Bylo to i počasím a terénem?

„Opticky to vypadalo, že terén byl dobrý, ale jednoduché to na něm nebylo. Souvisí to spíše s tím, že obě mužstva hrály poměrně aktivně, vysoko a agresivně napadaly. Prostoru bylo velmi málo. Poté rozhoduje individuální kvalita řešení pod tlakem. Tyto aspekty byly z naší strany velmi špatné. Slovácko bylo v některých situacích fotbalovější. Na druhou stranu si nemyslím, že v tomto byl mezi oběma týmy výrazný rozdíl. Nikdo nechtěl udělat chybu, obě mužstva byla dobře připravená. To ale asi moc atraktivní není. Zápas postrádal více šancí a střel.“

S trenérem Svědíkem se znáte velice dobře. Zápasy obou týmů jsou vyrovnané. Dá se říct, že jste navzájem přečtení?

„Myslím si, že to tak z části bude. Martin ví, jakým způsobem uvažujeme, stejně tak my známe jeho. Rukopis je dobře přečtený. Pak ale musíte soupeře něčím překvapit, nebo jej předčít individuální kvalitou. Chtělo by to, abychom ze situací vytěžili víc, než se nám dařilo. Když si vybavím ve druhém poločase Tondu Růska… Měli jsme dvě situace v šestnáctce, které si říkaly o zakončení, ale my jsme hledali lépe postaveného hráče. Nakonec z toho nebyla ani přímá střela na bránu. Tyto věci mi vadí. Jsou to předfinální situace, které si říkají o to, aby byly pro branku soupeře nebezpečné. Nakonec z nich nebylo vůbec nic.“

Pomohlo Slovácku nasazení Cicilii?

„Bezpečně. Slovácko nehrálo kombinační fotbal od spodu. I z jeho strany bylo hodně nakopávaných míčů. Cicilia jim v tomto pomohl. Sbíral míče, podržel balón, navázal na sebe hráče… Tohle byl rozdílový bod. Dokázal pracovat pod tlakem a zvýhodňovat hráče kolem sebe. Tohle nám scházelo. Čekali jsme, že Mojmír Chytil naskočí z lavičky do zápasu v podobné kvalitě, jakou předváděl v předchozích zápasech, kdy jsme se o něj mohli opřít. Tyto balóny uhrál, ale dnes tomu tak nebylo.“

Nebyla na soupeři vidět větší touha po výhře?

„Cítil jsem i z našich hráčů velké odhodlání, ale bylo třeba, abychom to ukázali i na hřišti. Touha v defenzivě, zabránit soupeři v ohrožení brány, pracovitost… tohle jsem u našeho týmu viděl. Poté je zde ale ještě druhá strana hřiště. Bylo třeba, aby touha byla přetavena i ve střelecké pokusy, ve snahu jít za gólem. A to nám dnes scházelo.“