Lukáš Juliš ve středu odehrál část druhého poločasu v Dolním Benešově proti Opavě, v neděli pak naskočil na celou druhou půli v duelu s Varnsdorfem.

Dnes jsi po několika měsících odehrál poločas. Jak se cítíš? Jaké máš pocity?
„Teď… Asi normální. No, byl jsem na hřišti, ale nic jsem nepředvedl. Nemůžu se hroutit z jednoho zápasu. Naštěstí koleno drží, fyzička se zlepšuje, tak doufám, že to bude lepší a lepší. Do konce sezóny zbývá ještě dost zápasů, uvidíme, jaká bude minutáž, a zda to bude za áčko nebo za béčko.“

Je domluva taková, že budeš sbírat herní čas za béčko?
„Domluva žádná není, ale Honza Kliment dává každý zápas gól, takže není potřeba, abych šel hrát za áčko. Já potřebuju hlavně hrát. Vůbec nevím, jak to bude. Budeme se bavit týden od týdne. V úterý nás čeká pohár, takže uvidíme. Já jsem ale vůbec rád, že jsem zpátky. I když tento zápas k mojí pozitivitě moc nepomůže. Po zranění už se vracím asi poosmé, takže zhruba vím, co mám dělat. Ale jsem rád, že koleno drží a mohu chodit do zápasů. Je jasné, že jsem nerozehraný, mám za sebou pár tréninků. Zápas je vždy něco jiného. Doufám, že to bude jen lepší a v létě budu stoprocentní.“

Jak jsi trávil měsíce, kdy jsi byl zraněný?
„Koukal jsme na televizi (smích). Ale ne, příjemné to nebylo. Čím jste starší, tak nad tím více přemýšlíte, navíc mi končí smlouva. Jsem smějící se typ, do smíchu mi ale teď párkrát nebylo. Jde o to, abych se dokázal vrátit zpátky a uvidíme, co bude v létě. Myšlenky na konec jsem neměl Po operaci to samozřejmě bolí. Operace byla vážná. Snad mě to nebude dál bolet a budu schopen maximální zátěže ligového fotbalu.“

V zimě jsi byl na soustředění v Turecku. Vypadalo to, že v březnu či dubnu bys mohl být zpět.
„Od zimy to nějak jde. Nějaké komplikace samozřejmě jsou. Když zvyšujete zátěž, tak je jasné, že výklus je něco jiného, než brzdy. Když máte vyměněnou chrupavku, tak brzda je nejhorší. Na brzdách jsem se trochu zasekl, ale teď, nevím jak to vypadá z venku, ale myslím, že sprintovat můžu, střílet můžu. Snad to bude lepší. Musím dotrénovat a hrát.“

V úvodu druhé půle jste se s Fialou dostávali do šance. On ti nenahrál a ty ses na něj vyčítavě podíval. Co jsi mu řekl?
„Celý první poločas jsem mu říkal, že budu na penaltě, a on to dá před bránu. Tak jsem mu vyčinil. No, a za dvě minuty jsem ztratil míč a z protiakce jsme prohrávali 1:0. To je fotbal. Ale hroutit se nebudu. Situace B-týmu je samozřejmě vážná, pořád ale ne nereálná. Snad se béčko zachrání a bude to fajn.“