Obránce Martin Hudec (* 1982) má ze sebou perný den. Včera absolvoval dva tréninky, dopolední a odpolední, s juniorkou. A po tom druhém se dozvěděl, že je znovu zařazen do áčka. Takže hned vyrazil do Nymburka, kam tým ráno odjel. "Byl to náročnější den, s pro mě veselým koncem," řekl našemu listu Martin Hudec. Znovu jste v áčku, což vás jistě potěšilo, že? Určitě. Radost mám velkou. Váš přesun z béčka zpět do áčka byl celkem rychlý. Měl jsem s juniorkou dva tréninky a po tom odpoledním jsem už nafasoval věci, balil a jel za klukama do Nymburka. Byl to trošku hektický den, ale pro mě měl příjemný konec. Jste znovu v prvním týmu. Nebudete platit zápisné? No, to bych myslím neměl. Přece jen jsem odchovanec a něco už jsem v prvním týmu odehrál, takže tohle by se na můj případ vztahovat nemělo. V průběhu podzimu jste byl přeřazen do juniorky. To asi nebylo moc příjemné? Samozřejmě že mě to štvalo. Chci hrát v první lize, to je snad jasné. Ale měl jsem v té době těžké období po všech stránkách, svým způsobem mi to i pomohlo. Vy jste prý měl v lednu nějakou nabídku ze Saúdské Arábie. Je to tak? Měl jsem tam už jednou nohou nakročeno. Pak z toho sešlo, protože nakonec chtěli zkušeného hráče kolem třiceti let. Ale to už je pryč. Teď jsem dostal druhou šanci. A tu chci chytit pořádně za pačesy, dokázat, že na to mám, a hrát znovu první ligu. Je váš přesun do áčka trvalý nebo je podmíněn třeba výkony v přípravných zápasech? S koučem Petrželou jsem ještě nemluvil. Ale jsem tady v Nymburku na soustředění s áčkem, což je pro mě pozitivní. Budu dřít a makat, abych dokázal, že v týmu můžu zůstat. A nebude vám z počátku trošku chybět to, že vaši kolegové z áčka měli přece jen víc herních tréninků? Těžko říct, ale i v béčku jsme chodili na hřiště, i když je pravda, že letos jsem na živém trávníku ještě nebyl. Ale naběháno mám dost, začal jsem sám už v půlce prosince. To, že budu častěji na hřišti, mi jenom prospěje.