Stoper Pavel Dreksa (1989) v loňském roce neodehrál za SK Sigma Olomouc ani jeden mistrovský zápas. Na jaře byl na hostování v Ústí nad Labem, na podzim v Ostravě. Ten druhý případ pro Dreksu téměř žádný přínos v podobě odehraných zápasů neměl, odehrál jen tři. „Byl to ztracený půlrok,“ řekl Pavel Dreksa. Nyní je zpět v SK Sigma a nachystaný poprat se v přípravě o místo v kádru. Znovu jste se vrátil do Olomouce. Jak se máte? Teď se mám dobře. Jsem zase doma, tak si to užívám. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat (směje se). Ale jsem rád doma, zatím se mám dobře. Jaký pro vás byl loňský rok? Hlavně ten závěr asi nebyl právě ideální. No, pro mě to bylo takové smutné. Ze začátku jsem byl po operaci, takže jsem toho tolik v zimě nenatrénoval. Pak jsem byl v Ústí, kde jsme hráli jen o záchranu a tak tak uhráli nějaké body. V létě to bylo hodně divoké, byl jsem na Slovensku, pak jsem byl tady a nakonec týden před soutěží zakotvil v Baníku. Tam jsem odehrál tři kola a trenér mi řekl, že bude dávat příležitost těm, co jsou pod smlouvou na delší dobu. A pak už jsem to jenom tak nějak doklepával a modlil se, až bude konec podzimu. Takže pro vás byl podzim ztracený čas. Šel jste hostovat proto, abyste co nejvíce hrál, ale ono to bylo úplně naopak. Přesně tak. Šel jsem tam proto, abych pravidelně hrával, abych tady v Sigmě jenom nestál. Jenže to bylo kontraproduktivní, dá se říct, že to je ztracený půlrok. V něčem to zase bylo dobré, člověk si uvědomí úplně jiné věci. Ale po sportovní stránce mě to určitě přibrzdilo. Co bude následovat nyní? Už jste se bavil s trenérem, jestli zůstanete nebo zase půjdete někam hostovat? Bude záležet na tom, jakou budu mít výkonnost v přípravě. A rád byste zase zůstal v Sigmě? Samozřejmě. Po tom roce cestování, které pro mě ani nebylo moc příjemné, by bylo dobré se zase dostat zpět do nějakého režimu. Přece jen vystřídat za rok tři kluby také není ideální záležitost. Bylo pro vás nějak hodně odlišné být v mančaftu, který je v tabulce dole a vůbec se mu nedaří? Pro mě to byl strašný rozdíl. Když jsem přišel do Ústí z mančaftu, kterému se dařilo, ve kterém byla pohoda. Tam to bylo úplně někde jinde, i to myšlení hráčů. Tam se sbíral každý bodík, nervozita byla velká, je to úplně jiné. Celkově to myšlení v kabině. Nemůže něco podobného svazovat na jaře Sigmě nohy? Přece jen v tabulce zatím nejste v moc veselých patrech. Doufám, že ne. Musíme udělat všechno pro to, aby to tak nebylo. Už jsem to zažil ve dvou případech krátce po sobě, jsem zvědavý, jak se s tím vypořádáme. Ale věřím, že to bude dobré. Kabina tady drží při sobě, je čistá v tom smyslu, že jsou tady pozitivní lidí, není tady nějaká negace.