
Trenér Tomáš Janotka po senzačním postupu přes Baník do finále MOL Cupu neskrýval spokojenost. Jeho svěřenci výhrou ve Vítkovicích získali další skalp soupeře z TOP 4 a mohou se těšit na boj o cennou trofej na domácím Andrově stadionu. Radost ale zkalila zpráva o vážném zranění kanonýra Jana Klimenta.
Celou tiskovou konferenci můžete zhlédnout na videu:
HODNOCENÍ ZÁPASU
„Klukům musím pogratulovat za další skvělý výkon a skalp dalšího favorita po Slavii. Baník se už viděl jednou nohou ve finále a my jsme dalšímu týmu vypálili rybník. Kaňkou je vážné zranění Honzy Klimenta.“
„Zápas měl všechno, obrovský náboj, góly, červené karty a strašně moc emocí. Oba týmy věděly, že jde o všechno a není možnost na reparát. Vstoupili jsme do zápasu dobře, snažili jsme se kombinovat a sebevědomě jsme rozjeli zápas. To, co utkání ovlivnilo, byla červená karta a zranění Honzy Klimenta. Vyvolalo to vášně a v tom duchu se pak odvíjel celý zápas. Bylo to jako na houpačce.“
„I když jsme dostali gól, tak se nám podařilo do poločasu vyrovnat. Bylo to zásadní, abychom se mohli zklidnit a měli jsme plán do druhé půle. Řešili jsme, abychom byli trpěliví a kvalitní. Počítali jsme, že budeme dobývat pevný blok Baníku. Vyrovnání Baníku po našem gólu na 2:1 byla mírná komplikace, ale tým to nezlomilo, postavil se na nohy a šel si za vítězstvím.“
O ZRANĚNÍ JANA KLIMENTA
„Honza Kliment byl odvezený do nemocnice. Minimálně má zlomenou lýtkovou kost a teprve uvidíme, jestli tam budou nějaké další komplikace.“
O RADOSTI Z FINÁLE
„Nejsem slavící typ. Uzavřený do sebe. Ale až bouchnu, tak to stojí za to a neumím to moc udržet. Asi ale nebudu skákat po stole, ať to má nějakou úroveň.“
O NEPŘÍJEMNOSTI SVÉHO TÝMU PRO SOUPEŘE
„Myslím, že jsme pro všechny nepříjemní a dnes se to zase potvrdilo. Oba týmy dnes hrály agresivně. Bylo to jiné, než když jsme tady hrát naposledy na jaře, kdy Baník vyhrál 1:0. Pokud tohle budeme předvádět, tak si můžeme vyskočit na kohokoliv. Věděli jsme, že Baník je jeden z týmů, který se nám nepodařilo porazit. V rámci TOP 4 jsme to krásně uzavřeli. Jsem moc rád za kluky. Cítil jsem velkou touhu a hlavně víru, že je v našich silách tady zvítězit.“
O ČERVENÉ PRO FRYDRYCHA
„Následek je jasný, ať je to, jak je to. Někdy by obě lavičky měly sklopit uši v momentě, kdy se stane takové vážné zranění. A všichni jsme to v momentě věděli. Všichni by měli přijmout červenou kartu a třeba si myslet, co chtějí. Pak to vzbudilo úplně zbytečné vášně mezi oběma střídačkami. Emoce tam stříkaly a pak tam pramenily z toho nadávky. Ale beru to tak, že to zůstalo na hřišti a je to pro mě uzavřené.“
O FINÁLE PRO SIGMU PO 13 LETECH
„Říkal jsem i klukům, že od nás, v rámci naší generace, se to od nás nečekalo. Na Sigmě byli lepší bombarďáci. Ať to byl dnes trenér Baníku Hapal, nebo Radek Drulák a další, kteří byli lepši fotbalisti než my, co jsme tehdy ten pohár vyhráli. A dnešní tým vnímám úplně stejně. Do jisté míry je náš tým podceňovaný, ale už ukázal svou sílu. Tím, že se dostal do šestky a teď i do finále poháru. To jsem se jim snažil říct. Že nic není nemožné a sen si můžeme dál žít a že zázraky se dějí.“
O FINÁLE DOMA
„Je pravda, že na jaře se nám daří víc venku. Ale zase to beru tak, že se nám daří bodovat a postupovat. V poháru jsme taky hráli z pěti zápasů čtyřikrát venku. Domácí finále je ale obrovská odměna pro celý tým a pro celý klub a pro všechny fanoušky.“
O KONFLIKTU S PREKOPEM
„Byla tam v ten moment zjevná červená karta a ten hráč místo toho, aby si uvědomil, co udělal, tak tam ještě začal Mikulenku fénovat. Takže jsem tam přiběhl a použil jsem asi i výraz, který se nehodí. Dodatečně se za to omlouvám. Nemělo by se to říkat, má pravdu. Pramenilo to z celého zápasu a nebyli jsme jediní, kteří použili hanlivé výrazy. Z tohoto pohledu si zase nemáme ani jedna strana co vyčítat. Ale beru, že se to stávat nemá a omlouvám se za to.“
O STŘÍDÁNÍ SYLLY
„Jak se zápas vyvíjel po červené kartě za zákrok na Klimiče, tak jsme vnímali obrovskou ukřivděnost domácí lavičky, která vytvářela tlak na rozhodčího. Snažili se vykartovat Abdoua. Beru to jako legitimní taktický záměr, to není nic proti ničemu. Cítili jsme ale, že v případě jakéhokoliv zákroku na hraně žluté karty, by mohl rozhodčí mít potřebu kompenzovat. Proto jsme radši to střídání udělali. Věřili jsme, že nás k vítězství může dovést, když se nevyrovná počet hráčů na hřišti. Bylo to odvážné, mohlo nás to doběhnout, protože jsme měli jedno střídání vyčerpané kvůli zranění Klimiče a pak druhé. Museli jsme být obezřetní, ale ukázalo se to jako správné.“