V minulé sezóně získal tým U16 pod vedením trenéra Jana Krajčoviče mistrovský titul v Moravskoslezské dorostenecké lize. Od nové sezóny je už jako tým U17 čeká nová výzva - 1. Celostátní dorostenecká liga. Zaútočí sedmnáctka na nejvyšší příčky? „Věřím, že tento tým může být stejně úspěšný jako hráči z ročníku 1993," řekl trenér Krajčovič.

Trenére, tým SK Sigma do 16 let, který jsi vedl v minulé sezóně, se stal vítězem MSDL ml. Jak bys loňský soutěžní ročník zhodnotil?

Když jsme v létě společně s trenérem Banovcem přebírali tento tým, věděl jsem, že na nás čeká výborný ročník 2003. Tým byl skvěle předpřipraven z působení v RFA Olomouc, kde s ním trenéři Kotůlek, Čech a Nepožitek udělali mnoho dobré práce. Také předcházející trenéři dokázali kluky vhodně vybrat a doplnit. Za to všem patří velký dík. Tím, že jsem kluky znal z mého působení v RFA, bylo vzájemné úvodní poznávání snazší a rychlejší. Od úvodu sezóny jsme se snažili kluky připravit na náročnější dorostenecký fotbal, kde většinu soutěžních utkání hrajeme proti o rok starším soupeřům. Museli se tedy připravit na fyzicky náročnější pojetí hry soupeřů a větší vyrovnanost celé soutěže oproti žákovské kategorii. Kluci se se všemi nástrahami vypořádali příkladně a v drtivé většině našich utkáních jsme byli dominantním týmem, který zvládal dodržovat určené principy naší hry a po zásluze jsme na konci soutěže skončili na prvním místě tabulky. Během zimní přípravy jsme absolvovali také semifinálovou skupinu Memoriálu Vlastislava Marečka, ze které jsme postoupili do jarního finálového turnaje. V semifinále jsme ve výborném utkání proti Slavii vypadli na penalty a v zápase o 3. místo porazili Viktorku Plzeň. Tady nás mrzí neúčast ve finále, ale výkony týmu byly na vysoké úrovni, takže hodnocení sezóny a týmu jako celku je určitě pozitivní, jak z pohledu tabulky, tak hlavně dle předvedených individuálních a týmových výkonů v jednotlivých zápasech po celý rok. Určitě zde zaslouží pochvalu i všichni členové realizačního týmu, kteří pro hráče vždy dokázali připravit dokonalý servis.

V čem vidíš největší sílu tohoto týmu?

Obrovskou sílu určitě vidím v konkurenčním prostředí a širokém kvalitním týmu. To všechny hráče nutí k tomu, že musí každý trénink a zápas odmakat na své osobní maximum, protože cítí, že na všech postech je velká konkurence. I pro nás trenéry je poté těžké vybrat základní sestavu, když víme, že všichni by si zasloužili hrát. V dlouhodobé soutěži, množství reprezentačních akcí, posunů hráčů do vyšších kategorií, zranění a nemocí jsme si i díky šířce a kvalitě týmu dokázali vždy poradit. Obrovskou výhodou pro nás je i to, že Sigma Olomouc dostala minulé léto statut Klubové akademie a podařilo se pro kluky rozšířit a doplnit servis spojený s chodem klubu, který je nezbytný pro jejich rozvoj. 

Vidíš v některých svých svěřencích hráče ligové úrovně do budoucna?

Když vezmu ročník 2003, tak momentálně nejdále je Jáchym Šíp, který už na jaře pravidelně nastupoval za U19, kde na svůj věk podával výborné výkony. Když vezmu další hráče, tak v nich určitě potenciálem vidím hráče, kteří to mohou v budoucnu daleko dotáhnout. Například pravidelní reprezentanti Hadaš, Uriča, Daněk, nebo další, kteří se průběžně v nominacích střídali a podávali velmi dobré výkony. V tom je samozřejmě vidět dlouhodobá výborná práce Sigmy Olomouc s mládeží. Na druhou stranu kluci jsou ještě v mladém věku a nikde není psané, že reprezentant v U16 bude hrát první ligu mužů. Před všemi je ještě spousta práce. Ale pokud budou i nadále trénovat a hrát se stejným zaujetím, věřím, že tento tým může být stejně úspěšný jako hráči ročníku 1993, kteří momentálně tvoří kostru našeho A-týmu.

V rámci přípravných období se mládežnické týmy často postaví soupeřům ze Slovenska, Polska a podobně. Je vaším cílem konfrontovat se se zahraničními celky?

Co si pamatuji, tak se mládež Sigmy pravidelně v letní a zimní přípravě konfrontuje proti zahraničním týmům. Díky dobrým kontaktům trenéra Janotky jsme se například dostali na zápas proti Rapidu Vídeň a odehráli i zápasy proti polským celkům. Určitě je to pro naše hráče vždy výborná zkušenost a pro nás trenéry důležitá zpětná vazba.

Zápas na Rapidu Vídeň musel být pro kluky zážitkem.

Zážitek to byl obrovský nejen pro hráče, ale i pro nás trenéry. Utkání se hrálo na tréninkové ploše v těsné blízkosti hlavního stadionu. Zápas samotný měl vysokou úroveň a tempo, se kterým se v mistrovské sezoně setkáme velmi málo. Podařilo se nám vyhrát 3:2 a prezentovat se velmi kvalitním výkonem a díky němu rakouský tým souhlasil s odvetou v letní přípravě.

Dokázali naši hráči přenést tyto zkušenosti do domácí soutěže?

Myslím, že jakákoliv zkušenost s mezinárodním fotbalem, ať už na reprezentační úrovni nebo v přátelských zápasech proti zahraničním soupeřům, pomáhá klukům v jejich růstu. Proto jsem nesmírně rád, že nám klub tyto zápasy umožňuje a profit z nich je jednoznačně znát. Stačí se jen podívat na úžasné zápasy naší U19 v mládežnické Youth League. I pro nás to mělo přínos a v utkáních proti papírově silným soupeřům jsme se dokázali prezentovat sebevědomými výkony. Věděli jsme, že když jsme dokázali vyhrát na půdě Rapidu Vídeň, nemusíme se bát hrát s nikým. Proto například zápasy proti Baníku nebo Slavii snesly vysoké měřítko mládežnického fotbalu.

V sezoně 2019/2020 budeš působit jako hlavní trenér u týmu U17. Těšíš se na tuto "výzvu"?  

Na další sezonu s tímto týmem se těším hodně. Hlavně na kluky. Jsou výborná parta a každý trénink s nimi si moc užívám. Navíc to, že nás čeká ohromně těžká a vyrovnaná celostátní liga U17, bude jenom bonusem. Pro mě osobně samozřejmě taky a doufám, že se jako celý tým budeme prezentovat podobnými výkony jako v loňském ročníku a půjdeme dále po své nastavené cestě.

Co bys klukům popřál do další sezony?

Klukům přeji hlavně zdraví. A dále aby jim vydrželo stejné zaujetí pro fotbal. Dostávají se do věku, kdy začínají být ovlivněni i dalšími nástrahami běžného života. Budeme se proto snažit je s celým realizačním týmem držet na té nejlepší cestě k tomu, abychom je jednou mohli vidět v modrém dresu A-týmu na Andrově stadionu.