První sezónu u A-týmu Sigmy Olomouc zvládl trenér Tomáš Janotka na výbornou. Hanáci pod jeho vedením dosáhli na 6. místo a historicky druhou účast v elitní skupině o titul. Ještě výraznější stopu udělali v MOL Cupu, který podruhé v historii ovládli. Jak kouč Sigmy hodnotil v obsáhlém rozhovoru právě skončený ročník?

Osobní otázka na úvod: Jak sis užil tuto sezónu? Dá se to vůbec užít?
„Dá se užít. V momentu, kdy je úspěšná. Když v profesionálním sportu doprovází tým úspěchy a dobré výsledky. Profesionální sport je o tom, abyste výsledky měli. Myslím si, že z tohohle pohledu můžeme být maximálně spokojení. Proto se dá říct, že jsme si celou sezónu užili.“

Sezóna byla náročná. Jaké z ní máš pocity? Je to štěstí? Nebo spíše únava?
„Všechno. Pro celý realizák i pro hráče byla tato sezóna nesmírně náročná. Je to dáno tím, že jsme hráli maximální počet zápasů. Hráli jsme ve skupině o titul, což bylo pět zápasů navíc. V poháru jsme hráli až do samého finále. Bylo tam mnoho anglických týdnů, závěr sezóny byl v časovém presu, kdy ligu střídal pohár. Ta práce za to ale stála, přinesla nám kýžený úspěch. Hráči i my jsme nesmírně unavení. Pocit radosti a štěstí ale všechno převažuje. Teď máme všichni právo na zasloužený oddych.“

Pohár jsme vybojovali po třinácti letech. Podruhé od zavedení nadstavby jsme byli ve skupině o titul. To vše v procesu určité přestavby týmu. Hodnocení nemůže být jiné než pozitivní. Na začátku sezóny jsme přitom byli opatrní s ambicemi. Jak to celkově hodnotíš?
„Na začátku sezóny jsme chtěli být realisty. Není důvod mít velké oči v konkurenci velkých týmů. V konkurenci týmů, které dostaly určitou finanční injekci a dobře poskládaly kádry. Ať už jsou to třeba Liberec a Hradec Králové. Tyto týmy jednoznačně deklarovaly, že chtějí být do šestky a mají pohárové ambice. My jsme nechtěli mít silácké řeči. Sami jsme těžko predikovali, jak se bude tato sezóna vyvíjet. Nakonec jsme rádi, že to takto dopadlo.“

Jedním z důležitých kroků bylo rozloučení se staršími a zkušenějšími hráči. Můžeš ještě jednou vysvětlit, proč jste se takto rozhodli?
„Vnímali jsme, že tým potřebuje okysličit, a že je potřeba dodat mladou a zdravou krev. B-tým měl v minulé sezóně úspěch ve druhé lize. Byly tam skvělé individuální výkony. Proto jsme se v letní přípravě rozhodli dát šanci spoustě hráčů z béčka. Šlo až o dvanáct hráčů. Před startem sezóny se to mezi sebou muselo pomlátit. Kluci museli ukázat, na co mají. Ukázalo se, že v případě některých hráčů nemůžeme jít cestou sentimentu. Chtěli jsme tým oživit. Jednoznačně jsme však věděli, že mladý vedle mladého neporoste. Osu, složenou ze starších a zkušenějších hráčů, jsme potřebovali. Zrovna tak je nutné mít střední generaci. Pokusili jsme se udělat takový kádr, který by byl v sezóně konkurenceschopný, a aby nám vyhovoval ve způsobu hry, jakým chceme hrát. Myslím si, že se to povedlo. Je ale samozřejmé, že se trenér někdy někomu nezavděčí. Nikdy není jednoduché dělat radikální rozhodnutí.“

Záměr realizačního týmu jasně deklarují data. Podařilo se nám snížit věkový průměr týmu o čtyři roky. Celkem 28,3 % herního času připadlo na hráče pod 21 let, což je druhé nejnižší číslo v lize. Prosadili se kluci jako Mikulenka, Stoppen, Koutný, Hadaš… Nepřekvapilo tě, jak moc herního času si tito mladí hráči vzali?
„My jsme chtěli trošku vrátit Sigmě Olomouc její DNA, což je práce s odchovanci. Chtěli jsme ukázat naše talentované hráče. Oni sami však musí svoji kvalitu nejdříve ukázat. V momentu, kdy by na to neměli, tak by nehráli. Nějaká doba hájení vždycky může být, oni sami se však musí nejdříve ukázat na hřišti. Jsem rád, že v průběhu celého ročníku bylo dost hráčů, kteří si vybudovali pevnou pozici v týmu, potažmo v základní jedenáctce. Statistika nelže. Z pohledu odchovanců a hráčů, kteří se dokázali prosadit, se ukázalo, že náš tah byl dobrý. Musím však zopakovat, že všechno muselo být postaveno na kostře týmu, což jsou hráči, kteří už zkušenosti měli. Zkušenosti totiž na zemi nenajdete.“

Odchovanců se v průběhu sezóny zapojilo do soutěžních zápasů 15. Je ti blízký styl práce s mladými hráči? Mluvil jsi o DNA Sigmy Olomouc, která tímto byla vždy pověstná.
„Tohle je fantastický počin a velká pochvala po celý klub. Musíme ocenit všechny lidi v klubu, kteří na tom pracují. Od přípravek, přes žáky až po dorost a béčko. A-tým je jen vrchol pyramidy, kde se slízne smetana. Kdyby tito hráči nebyli dobře připraveni, nemají vůbec šanci se prosadit. Je to fantastická vizitka klubu, nicméně je to i o kvalitě. Jen dobře, že to teď tak vykrystalizovalo. Já jsem celou svoji trenérskou dráhu zvyklý pracovat s mladými hráči. V tomto jsem hodně rád za zkušenost z minulého ročníku u B-týmu.“

Byla právě tato zkušenost z béčka velkou pomocí při začleňování mladých hráčů do áčka?
„V jakémkoliv klubu je znalost domácího prostředí velkou výhodou. Je to přidaná hodnota do rozjezdu. Pokud klukům něco při adaptaci a rozjezdu do nejvyšší soutěže pomohlo, bylo to zdravé sebevědomí. Byli nakopnutí z předchozích úspěchů v minulém ročníku u B-týmu. Tohle jim určitě pomohlo. Pak už to bylo ale jen na nich, zda se dokáží prosadit, nebo ne. “

Jaké byly klíčové zápasy a momenty této sezóny?
„Vždy jsou velmi důležité starty. Kluci v létě skvěle pracovali v létě i v zimě v rámci přípravy. Dávali dávky, které jsme do nich dostávali. Dobře jsme je přenesli do úvodu podzimu i jara. Hodně důležitý zápas byl hned v 1. kole v Českých Budějovicích, kde jsme vyhráli. Rozjezd byl skvělý, ačkoliv nebyl jednoduchý. Zajížděli jsme hned poté do Liberce, který hodně posílil a byl velmi ambiciózní. Stejně tak se nám povedl úvod jara, kdy jsme porazili doma Plzeň. Byla to důležitá výhra pro posílení sebevědomí. Jako důležitý zápas vnímám ten poslední na konci podzimu, kdy jsme vyhráli v Mladé Boleslavi. Ten byl velmi důležitý z psychologického hlediska. I když je to jen o skóre nebo o bod, má velký vliv na to, zda přezimujete na 7., nebo na 10. místě.“

Kdy sis uvědomil, že úspěch v této sezóně je reálný?
„V poháru to bylo po utkání na Slavii. Jeli jsme tam s tím, že se všeobecně očekával postup domácích. Když jsme to zvládli, začínali jsme věřit tomu, že bychom mohli dojít do samotného finále. V lize to bylo během domácích zápasů s Hradcem Králové a s Karvinou, kdy jsme měli dva mečboly, abychom si vybojovali top šestku. Nakonec se to ale vyvinulo tak, že jsme v posledním kole situaci ve svých rukou. Ale jak říkám – zajíci se počítají až po honu. V součtu třiceti kol jsme vybojovali více bodů, než ostatní týmy, proto jsme se tam nakonec dostali.“

Mečboly proti Hradci nebo Karviné jste sice nezvládli, na druhou stranu, ať už v lize, nebo v poháru, dokázali jste zdolat Slavii, Spartu, Baník a Plzeň. Spartu dokonce dvakrát. Jak si tohoto ceníš?
„Obrovsky. Vnímám to jako velké výzvy. Tito soupeři jsou vždy favorité, my jsme outsideři. Když si vezmeme, jaké oni mají kádry, rozpočty, zázemí… My jsme ve srovnání s nimi stále regionálním klubem. Že jsme dokázali tyto týmy porážet na hřišti, to je obrovský úspěch týmu. Povedlo se nám to několikrát, třeba se Spartou. Mistrovskou Slavii se nepodařilo porazit jen tak někomu. Doma ji z českých týmů dokonce neporazil nikdo. Je to skvělá vizitka našeho týmu. Ukázalo se, že každý může hrát s každým.“

Máme největší bodový zisk od sezóny 2017/18. Jak si ceníš tohohle?
„Myslím si, že jsme konstantně sbírali body. Provázelo nás to celou sezónu, i když výkyvy a výpadky formy dopadnou na každý tým. Pro nás bylo důležité, že jsme dokázali uhrávat body doma i venku. Nebyli jsme závislí jen na domácí prostředí. Na jaře bylo skvělé, že jsme ani jednou neprohráli ve dvou utkáních v řadě. Když už jsme prohráli, dokázali jsme hned v dalším utkání reagovat a bodovali jsme. Na jaře jsme se do žádné krize nedostali. Jediná krátkodobá výsledková krize byla v závěru podzimu. Proto si byl celý tým vědom důležitosti zápasu v Mladé Boleslavi, kde jsme vyhráli.“

V průběhu sezóny nás táhli Jan Kliment a Filip Zorvan. Jak důležití pro mužstvo byli? Tým si však dokázal poradit i bez nich. Jak moc to bylo důležité?
„Klimič a Zorvi si na hřišti neskutečně sedli. Když si vzpomenu na gól proti Spartě, to bylo vyvrcholení jejich spolupráce. Táhli nás svými body. Bylo ale obrovské množství hráčů, kteří dělali černou práci a byli trochu upozaděni. Neznamená to ale, že by neměli přínos pro mančaft. Obrovským oceněním pro tým je, že se dokázal vyrovnat s těžkou situací, způsobenou zraněním Honzy Klimenta. Tým ho dokázal v určitých fázích sezóny nahradit tak, abychom byli úspěšní. Reakce týmu byla obdivuhodná, proto jsme to dotáhli tak daleko. Dokázali jsme být nezávislí na některých jedincích.“

Někteří hráči tým patrně opustí, s jinými pracujete na prodloužení smlouvy. Můžeš být konkrétní o některých jménech?
„S Lukášem Vraštilem a Honzou Navrátilem jsme dohodnuti na pokračování. S Lukášem Julišem jsme se dohodli na tom, že smlouvu prodlužovat nebudeme.“

„V rámci realizačního týmu máme vytipované hráče, které bychom tady chtěli. Je tu však i otázka našich finančních možností. Věřím, že se blýská na lepší časy a nebudeme muset být opatrní v rámci nakupování nebo vyhledávání volných hráčů. Snad budeme schopni doplňovat i o hotové hráče. V tomto směru jsme aktivní a nové hráče se budeme snažit zapracovat.“

V nadcházející sezóně nás čeká spousta zápasů, do Olomouce se vrátí evropské poháry, které tady dlouho nebyly. Těšíš se na tuto výzvu?
„Je to obrovská odměna za to, co tým dosáhl. Evropské poháry jsou fantastickým zpestřením ligového kolotoče a MOL Cupu. Jsou to atraktivní zápasy, které přinášejí zážitky. Záleží, kde budete hrát, s kým budete hrát… Můžete dostat tým, který bude velmi zajímavý a zahrát si na fantastickém stadionu ve skvělé zemi. Budeme hodně napjatí koho dostaneme v předkole Evropské ligy, potažmo ve skupinové fázi, i kdyby to byla třeba jen Konferenční liga. Beru to jako odměnu pro všechny hráče i realizační tým. Bude to nesmírně náročný režim, ale berme to jako odměnu pro všechny.“