Václav Jílek byl po utkání spokojený. Jeho týmu se podařilo odčinit prohru 0:3 s Hradcem Králové. On sám slavil třetí výhru nad Spartou v pozici trenéra Sigmy Olomouc."Vyhráli jsme podle mě naprosto zaslouženě," řekl po utkání.

Udeřili jste dvakrát v prvním poločase. Po změně stran se vás Sparta snažila zatlačit. To se jí však příliš nepodařilo.

„Myslím, že Sparta měla převahu pouze z hlediska držení míče. Je dobré říct, že to bylo držení míče na vlastní polovině. My jsme hráli hodně aktivně a drželi Spartu na distanc. Hodně se hovoří o tom, že vedete 2:0 o poločase a je to ošemetný výsledek. Sparta má jednoznačnou mentalitu, která jí velí s výsledkem něco udělat. V poločase jsem si pro sebe vnitřně říkal, že musíme zvládnout vstup. Prvních pět, deset minut… Sparta se k ničemu pořádně nedostala, obraz hry se příliš nezměnil. Od 65. minuty jsem byl přesvědčený, že utkání vyhrajeme. Necítil jsem ze Sparty nebezpečí. Tento pocit šel za hráči, kteří zvládli eliminovat přednosti soupeře. Možná, že Spartě nesedl zápas tak, jak nám nesedl proti Hradci.“

Je pro vás vítězství nad Spartou cennější, než nad jinými soupeři?

„Ale ne z pohledu toho, že Jílek byl ve Spartě… Je to z pohledu toho, že Sparta, Slavia a Plzeň jsou top tři týmy v české lize. A my jsme se všemi odehráli velmi dobré zápasy. Z tohohle pohledu jsem neměl strach, že bychom to herně nezvládli. Nebo přístupem… Mentalita hráčů je zrádná. Byl bych rád, kdybychom takto přistoupili ke všem utkáním. Je to však složité. Hráči měli zvýšenou motivaci. Samozřejmě, že i z mé strany přijde něco do kabiny, protože jsem ve Spartě působil. Ale nevnímal jsem to jako souboj Jílka se Spartou, ale čistě jako souboj Sigmy se Spartou.“

Hovořil jste o tom, že s absolutní špičkou ligy jste nepropadli. Neštve vás nyní, že nejste ve skupině o titul?

„Štve. Samozřejmě, že štve. Vysvětlení je jednoduché. My s týmem pracujeme stejně. Připravujeme jej stejně pečlivě na Hradec, jako na Spartu. Není to o tom, že by na těžšího soupeře byla zvýšená příprava. To vůbec ne. Naopak. Od Hradce jsme měli poměrně málo času. Ale pak z toho výsledku vypadne něco, co bylo nehodnotitelné. A to v utkání proti Hradci bylo, to si musíme přiznat. Jsou to strašné rána, na které si musíme odpovědět. Kdo za to v danou chvíli může? Je to chyba hráčů? Trenérů? My se snažíme na tohle hledat odpovědi. Dnes to proti Spartě bylo diametrálně odlišné od výkonu proti Hradci. Já jsem za Hradec hráče hodně káral. Nepředvedli nic… kvalitu, běžecký výkon…  Tomu scházelo úplně všechno. Ale může se stát. Jednou za sezónu nám zápas absolutně nesedl. Chci jen říct, že příprava byla úplně stejná. Jsem rád, že hráči k utkání přistoupili lépe. Měli zvýšenou motivaci a koupili si odpustek. Ale mrzí mě to, protože za mě jsme v šestce měli být.“

Chtěli jste dát rychlý gól?

„Jedna věc je záměr, druhý věc pak realizace. Každé mužstvo chce do utkání vstoupit aktivně. Možná, že jsme Spartu trochu zaskočili rozestavením. V poslední době jsme nehráli na tři vzadu. Ale pro nás to byla nutnost, protože nám vypadli Zahradníček, Matoušek a další hráči. Neměli jsme úplně tolik nábojů. Neměli jsme Gonzáleze, vypadl nám Daněk. Proto jsme zvolili toto rozestavení. Kluci to zvládli fantasticky a úvod nám hodně nahrál. Pokud dáte dva brzké góly, tak mužstvo získá sebevědomí, které jsme pak drželi. A snad kromě dvou příležitostí v závěru si toho Sparta více nepřipravila.“

S jakým záměrem jste do utkání šli? 

„Záměr byl, že jsem chtěl, aby Sparta nehrála čelem do brány. Ona nemá tak vysoké beky. Chtěli jsme je zavírat do vnitřního prostoru. Věděli jsme, že pokud budeme nutit Spartu hrát dovnitř a mít tlak, tak v tomto prostoru můžeme dobírat míče. Chtěli jsme je získávat, což se halfbekům dařilo. Potom jsme díky tomu chodili do rychlých kontrů. To byl náš celkový záměr. Věděli jsme, že co se týče Krejčího i Wiesnera, tak jejich přednosti jsou mnohem větší do ofenzivy. Proto si myslím, že bylo dobře, že nastoupil Juraj Chvátal, který byl odpočinutý. Byl hodně sebevědomý. Měl instrukce chodit před Láďu Krejčího. To samé platilo i na druhé straně. Hráči dostali instrukce, aby se pokoušeli přejít přes tyto dva krajní hráče Sparty.“

Jak se vám koučovalo před plným stadionem?

„Sparta prostě táhne. V Olomouci asi nejvíc ze všech týmů velké trojky. Byl jsem trochu zklamaný, že na Plzeň přišly jen čtyři tisíce diváků, byť udělali skvělou atmosféru. Kvůli těmto zápasům hráči a trenéři dělají sport. Ty emoce z hlediště jsou nádherné. Přispěli k ní i fanoušci Sparty. V závěru velká euforie a emoce. Byl bych rád, kdyby to byl v Olomouci standard. Uvědomuji si ale, že k tomu je ještě dlouhá cesta.“