Dlouhé minuty odpovídal trenér Václav Jílek na dotazy novinářů po vítězství nad Českými Budějovicemi 3:0. S dobrým pocitem, protože Hanáci konečně na jaře ochutnali třibodový zisk a přerušili sérii remíz. O ní, ale i o návratu Martina Pospíšila, o prvním startu čerstvé akvizice Oly Deleho i o hře bez Mojmíra Chytila Jílek hovořil.

Jaké je vaše hodnocení zápasu?

Jsme šťastní, že jsme prolomili remízovou sérii. Výhra se ale nerodila lehce. První poločas byl vyrovnaný, i když jsme asi byli nebezpečnější. Zase tolik příležitostí jsme si ale nevypracovali. Trochu nám scházela kvalita a klid ve finální fázi. Zásadním momentem bylo vyloučení Čmelíka a rychlá branka Honzy Vodháněla. Pak jsme měli spoustu dalších situací. Soupeř chtěl i nadále hrát, i na velké riziko. Vysbírali jsme hodně míčů, ale zároveň tam byla spousta nedohraných brejkových situací. Za přístup a aktivitu jsme si ale výhru zasloužili.

Vyloučení soupeře byla hloupost a dárek pro vás. Souhlasíte?

Asi bych to tak nazval. Nevím, jak bych reagoval jako trenér, kdyby to bylo v mém týmu. Je to hrubé oslabení týmu a obrovská nedisciplinovanost.

Jan Vodháněl se trefil dvakrát. Rána, kterou otevřel skóre byla úžasná. Co vy na to?

Myslím, že on a Tonda Růsek mají kopací techniku zvládnutou možná nejlíp z celého týmu. Jejich povinností je se do takového zakončení tlačit. Dnes to vlastně proměnili oba dva a myslím, že mají potenciál dávat takových branek daleko víc.

Je to pro vás velká úleva, že přišla výhra po šesti remízách?

Obrovská. Jedna věc je šest remíz v řadě a druhá věc, že tabulka je neskutečně vyrovnaná, takže potřebujete hlavně doma bodovat. I naši fanoušci už na vítězství doma dlouho čekali. Byl to důležitý počin i pro další průběh základní části.

Myslíte i na čtvrté místo v tabulce?

V momentě, kdy se pohybujeme na dostřel, tak je naší povinností o tu co nejvyšší příčku bojovat. Tedy v tomto případě o tu čtvrtou.

Byla to dnes ukázka, jak by teoreticky mohla vypadat Sigma bez Mojmíra Chytila?

Může to tak být. S Tondou Růskem na špici je to jedna z možností. Pak ale taky přišel Pavel Zifčák a přeskočil z pozice pravého obránce do hrotu. Vrací se nám pomalu David Vaněček. Není to jen o Tondovi Růskovi. Záležet bude i na momentální výkonnosti.

Jak rozdílné byly úkoly pro Antonína Růska, když hrál dnes bez Mojmíra Chytila?

Potřebovali jsme po něm, aby se udržel v centrálním prostoru, protože z podhrotu má tendence chodit hodně do stran, kde má více volnosti. Měli jsme strach, aby nám pak nechyběl ve finální fázi. Docela to zvládl. Chtěli jsme hrát i hodně za obranou soupeře. Budějovice hrají na velké riziko hodně napadají, takže obranná čtyřka je vysoko. Chtěli jsme, aby byl tedy Tonda schopen dostávat se za linii. Tím jsme chtěli soupeře zaměstnávat.

Nebude to mít teď Mojmír Chytil složité s návratem do sestavy?

Byl za mnou hned na hřišti po zápase. Plácli jsme si tam a říkal sám, že uvidí, jestli se tam ještě dostane (směje se). Fotbal je i konkurenci a je potřeba, aby hráči respektovali trenéra. Máme varianty s jedním z nich i s oběma, tak uvidíme, jak se vyvinou další zápasy.

Znamenitě se ukázal Martin Pospíšil. Bude pro vás velkou posilou?

Potvrdil výkonnost, kterou předváděl v Polsku, když jsem občas nějaký zápas viděl. Je to hráč, který se nebojí míče a dokáže se dostat z těžkých situací. Nadstavba v podobě rychlého driblinku je výborná. Vypíchl bych i spoustu získaných míčů v defenzivě. V závěru se mi zdálo, že mu malinko docházely síly, v defenzivě už nebyl tak poctivý. Možná i pod dojmem toho, že jsme měli brankový náskok a soupeř hrál v deseti. Z hlediska našich nároků tam ještě je rezerva na kondiční dotažení.

Před druhým gólem krásně zrychlil hru na Růska. To jsou věci, které od něj čekáte?

Jednoznačně. Vždy je to o tom, jak dokáže ten hráč vnímat spoluhráče. To byla vždycky Martinova silná stránka. To jsou věci, které k němu patří. Tohle po něm budeme chtít a on to je určitě schopen realizovat vícekrát v zápase.

I Radim Breite měl směrem dopředu zajímavé kolmice.

Myslel jsem si, že to možná bude první otázka, že Sigma nastoupila defenzivně. Skládali jsme sestavu i s ohledem na soupeře. Budějovice jsou možná jedno z nejhernějších mužstev z hlediska rozehrávky a toho, co si dovolí. Jakub Hora je tam ústřední postavou a je schopen velmi dobře rytmizovat rozehrávku Věděli jsme, že potřebujeme rychlého a agresivního hráče, který bude dobře dostupovat a že pak budeme míče dobírat a dohrávat brejkové situace. Proto jsme Radima posunuli výš a dali mu větší volnost. Zároveň pro naši výstavbu hry jsme pod presinkem, který Budějovice hrají, chtěli mít níž hráče jako Denis Ventúra nebo Martin Pospíšil. Po vyloučení jejich kvalita ještě více vylezla, sám bych byl zvědavý, jak by se to vyvíjelo, kdyby se hrálo 11 na 11. Neříkám, že je to pevná varianta, ale myslím, že záměr nám vyšel. V prvním poločase se Radim dostal i do koncovky.

Jak je na tom Vít Beneš, který musel v první půli střídat?

Bohužel asi špatně. Podle prvních informací tam může být zlomenina v oblasti obličeje. To by znamenalo, že má po sezoně. Byla by to pro nás velká ztráta, pokud se to potvrdí. Z mého pohledu není jen naším nejlepším stoperem, ale možná jedním z pěti, nebo dokonce tří nejlepších v celé lize.

Jako náhradníka jste zvolili Lukáše Greššáka. Proč?

Florent Poulolo hrál na místě levého stopera v Plzni. I když tam byl do toho trochu hozený, tak jsme k tomu měli výtky a nechtěli jsme to opakovat. Chtěli jsme i hráče s větší rychlostí směrem k vlastní brance, protože Zajíc i Adediran jsou rychlí a siloví. Z mého pohledu to zvládl velmi dobře až asi na dvě situace, kde byla taková až ležérnost, což k Lukášovi ale tak nějak patří. Hlavně ve druhém poločase hrál velmi dobře.

Jednou ze změn v základní sestavě byl přesun Jana Navrátila na místo pravého obránce.

Myslím, že obrannou činnost zvládl velmi dobře. Ale nebyli jsme paradoxně moc spokojení s jeho ofenzivní činností a rozehrávkou. Měl tam dvě nebo tři ztráty. Říkali jsme si, že nám chybí náběhovost, proto jsme v poločase sáhli ke střídání Filipa Zorvana, u kterého si nemyslím, že by hrál špatný zápas. Měl tam dobré věci. Chtěli jsme tam ale dostat z obou křídel větší rychlost. Proto padla volba na Pavla Zifčáka.

Nebyl právě toto zápas, kdy do hry za stavu 3:0 dostat Davida Vaněčka?

Ano, byl. Ale nakonec volba byla jiná. Dele se tady aklimatizuje, v tréninku vypadá výborně. Je to charakterově velmi dobře nastavený kluk a dobře pracuje. Byla to příležitost ukázat ho publiku a ukázat jemu, že s ním počítáme. Možná, kdyby vyřešil lépe tu finální situaci, mohl se zapsat i brankou nebo přihrávkou. S Davidem samozřejmě počítáme taky. V pondělí má B-tým náročné druholigové utkání, tak tam dostane jistě minutáž.

Jak se vám líbil Dele? Měl trochu netypický pohyb.

Může to možná tak působit, má trochu jinou mechaniku pohybu. Není to především ale křídelní hráč. Je to spíš fotbalista do středu hřiště. Je to velmi chytrý a zodpovědný hráč, který je na balonu klidný. Do budoucna je pro Sigmu hodně zajímavý.

Jak to vypadá se zraněnými Janem Fortelným a Lukášem Vraštilem?

Jsem rád, že můžu říct, že jsou ve finální fázi rekonvalescence. Naštěstí to bylo rychlejší, než byl původní předpoklad. Oba dva by měli jít od pondělí do plného tréninku.

Tadeáš Stoppen dnes vychytal první nulu v nejvyšší soutěži.

Hodně mu to dnes ulehčila obranná činnost celého mužstva. Byli jsme schopní eliminovat celou útočnou trojici Zajíc, Potočný, Adediran, což vůbec není slabé složení. Nemyslím, že by měl Tadeáš tolik zákroků. Když je ale měl, tak byl jistý, pomohl nám i v rozehrávce. Bylo to podobné jako v minulém zápase v Plzni.

Touto výhrou jste také prodloužili sérii bez porážky na devět utkání. Berete to tak, že jste to překlopili do pozitivna?

Pořád si ale musíme uvědomit, že 6 remíz je ztráta dvanácti remíz. Kdybychom remizovali, tak bychom tu sérii bez prohry také prodloužili, ale nic pozitivního by to nebylo. Je to zajímavá shoda okolností pro statistiky. Pro nás bylo důležité dnes vyhrát. Neprohrát devětkrát v řadě je příjemné, ale vzhledem k počtu remíz to není nic bombastického. Nejlepší bude, když budeme nabalovat další vítězství. Když mezitím jednou prohrajeme a pak zase třikrát vyhrajeme, tak je to pro nás příjemnější, než čtyřikrát remizovat.