Sportovní manažer Sigmy Ladislav Minář na tiskové konferenci prozradil, že před tým nepostavil žádný konkrétní cíl v podobě umístění. Navzdory tomu, že ambice být každý rok alespoň o něco lepší než ten předchozí trvá. „Umístění v šestce je krásné a prestižní, ale i z prostřední skupiny můžete hrát o evropský pohár,“ vysvětlil, že by třeba ani 7. místo po základní části v případě postupu do Evropy nebral jako neúspěch.
Dal jste hráčům nějaký konkrétní cíl před startem sezony?
Žádný jsem jim nedal. Nedávali jsme ho ani v minulé sezoně. Měli jsme přání dostat se do šestky a to se nám podařilo. Dobře však víme, že tato sezona bude daleko náročnější. Týmy, které by se za normálních okolností okolo 6. místa pohybovaly, velmi posilují. Ať už je to třeba Ostrava, Mladá Boleslav nebo Jablonec. Další věcí je, že být v šestce je krásné, je to prestižní umístění. Možná ale bude na konci nadcházející sezony spokojenější tým, který skončí na 7. místě.
Umístění ve skupině o titul třeba nemusí nic řešit. Naopak, když se umístíte na 7. místě, můžete si to pak se 4. nebo 5. týmem rozdat o Evropu. Chci tím říct, že když se po základní části umístíte v prostřední skupině, nemusí to být neúspěch. Je to jako v hokeji, v play-off. Nikde není psané, že 7. tým nemůže hrát evropský pohár a pak by sezóna byla úspěšná.
Chceme hlavně udržet výkonnost. I proto jsme mužstvo z větší části nechali pohromadě. Odešel Mojmír Chytil. Místo něj jsme přivedli Lukáše Juliše, byť je to typologicky trochu jiný hráč. Ostatní kluky, kteří skončili, jsme se snažili nahradit mladšími hráči. I za cenu toho, že je zpočátku budeme více využívat v B-týmu. Vojta Křišťál a Franta Matys jsou hráči, kteří jsou zatím na hraně áčka a vytíženost bude i v B-týmu. To samé platí o Kramářovi. To je skutečně pracovitý kluk, ale do základní sestavy áčka mu zatím něco chybí.
Kdyby byl zdravý Tonda Růsek, tak v rámci našich možností jsem s kádrem zcela spokojen. Zranění Tondy mě ale hodně trápí.
Jaký je tedy aktuální zdravotní stav Antonína Růska?
Příští týden má jednu z konzultací u lékaře v Praze. Ještě před měsícem jsme byli rozhodnuti pro konzervativní léčbu, která je založena na cvičení. Bylo nám řečeno, že pokud by nešlo o profesionálního sportovce, šel by na operaci zad hned. Ale Tonda má vysportované tělo, proto se zvolila varianta konzervativní léčby. Po příjezdu ze soustředění jsme i na přání Tondy provedli kontrolní magnetickou rezonanci. V příštím týdnu bude následovat další vyšetření, jestli nerv funguje správně a další konzultace, po níž rozhodneme o dalším postupu. Směrem k podzimu uvidíme.
Kádr pro novou sezonu je již uzavřen?
Pokud by se naskytla nějaká zajímavá možnost, která by byla v našich možnostech, tak proč ne? Ale momentálně nic na obzoru není a kádr je uzavřený. Rozhodli jsme se, že místo hráčů, kterým skončila smlouva, přivedeme mladé a hladové kluky, kteří se budou chtít prosadit. Již v lednu jsme usilovali o Vojtu Křišťála, protože jsme věděli, že Chvátal půjde na operaci. To se nám nepodařilo. Přivedli jsme ho ale nyní s perspektivou, že může vyvíjet tlak na Juraje. A když bude mít výkonnost a aklimatizuje se, může hrát. To samé v případě Matyse.
Nechybí vám v týmu mladý teenager a odchovanec?
Část přípravy byl s áčkem mladý Cahel, který přešel z dorostu. V dobrém světle se nám ukazuje mladý Moses, který je velice šikovný. Kdyby Kuba Matoušek odešel hostovat hned na startu, zapojil by se nejspíš do přípravy s áčkem. Je to chlapec, který sice ještě není hotový na ligu, ale pomalými krůčky by šanci mohl dostávat. Myslel jsem si, že v létě se třeba čtyři hráči, kteří hráli v minulé sezoně za béčko ve druhé lize, přesunou do kádru áčka. Vyhodnotili jsme si to tak, že výkonnost u některých hráčů nebyla na takové úrovni, aby se posunuli. Ti, kterým jsme věřili, že se prosadí, tak většinu jara promarodili. To je případ třeba Jirky Spáčila. Ten by za normálních okolností byl v kádru áčka. Ale chtěli jsme, aby v přípravě hrál 80 až 90 minut. On musí být v kondičním a zápasovém zatížení v pohodě. Někteří kluci v béčku trochu stagnovali.
Když se pozdržíme u B-týmu, jste rád, že se podařilo udržet druhou ligu?
Na začátku druhé ligy porážel tým i těžké soupeře, následovalo jedenáct kol, během nichž pouze jednou zvítězil. V závěru se to zase trochu vylepšilo. Jsem rád, že jsme soutěž udrželi. Je na to plno názorů. Já myslím, že druhá liga je dobrá soutěž. Hrajeme ji proto, aby na konci každé sezony se třeba čtyři hráči přesunuli do áčka. Tentokrát se to nepodařilo. Ale Jirka Spáčil i Kuba Matoušek na to předpoklady mají. Hodně jsme si slibovali i od Filipa Slavíčka, ale ten prakticky celé jaro marodil. Stejně jako Spáča a Maty. Je to ve vlnách. Někdy je ročník silnější, někdy slabší. Ale během sezony to stejně dopadne tak, že hráči budou z béčka přecházet do áčka, aby sbírali zkušenosti. Od toho neupouštíme.
U B-týmu je teď nový trenér Tomáš Janotka. Slibujete si od něj větší rozvoj hráčů, než třeba od Augustina Chromého, který byl spíš výsledkový trenér?
Gusta vždy říká, že to hraje pořád stejně. Není to ve zlém. Je jiný typ trenéra, má svůj věk i něco za sebou. Tomáš má jiný věk a něco před sebou. Má jinou filozofii. Během deseti let, kdy jsem v Sigmě, Gusta vyhrál dorosteneckou a juniorskou ligu. Dvakrát zvítězil v MSFL. Mladí kluci, kteří přišli do áčka a posléze se prodali, jsou i jeho práce a dalších mládežnických trenérů.
Jedním z důvodů, proč jsme sáhli k výměně, bylo, že jsme potřebovali obsadit pozici šéftrenéra akademie, což byla alfa a omega. Šéftrenér akademie nemůže podle regulí trénovat profesionální mužstvo. Zhruba před rokem měl Tomáš Janotka nabídku působit v Baníku Ostrava. Řekl jsem mu tehdy, že s ním mám nějaký plán. Ale neřekl jsem mu nic konkrétního, aby jej to neovlivnilo. Ten plán byl, že od nové sezony převezme béčko. Tomáš Janotka i Venca Jílek jsou nastaveni na společnou notu. Já jsem také konzervativnější a mám rád svoje. Trend jde ale dopředu a myslím, že to chytlo čerstvý vítr.
Kádr áčka jste měli prakticky kompletní již na začátku přípravy. To je neobvyklé. Zažil jste něco podobného?
Pokud bych měl k dispozici 20 až 30 milionů, mohu si dovolit hledat na poslední chvíli. Když ale prostředky nemám, musím hledat to, co je pro nás dostupné a o to dříve musím hráče doplnit. Taky bych chtěl třeba čtyři další hráče. Kdyby nějaké možnosti byly, budu hráče shánět ještě teď a třeba i během měsíce. Ale nemůžeme si to dovolit. V mantinelech, které máme, jsem rád, že mužstvo zůstalo pohromadě. Jsem za to rád. Vidíte Slovácko. Mužstvo už je tři, čtyři roky pohromadě. Za tu dobu skončili dvakrát na 4. a jednou na 5. místě. Mají kompaktní tým a na to teď sázíme i my. Proto jsme s hráči prodlužovali smlouvy. Chceme, aby měli své jisté a koncentrovali se na práci.
Je nějaká nová situace ohledně hledání nového mecenáše?
Otázka hledání je věcí akcionářů. Protože v klubových orgánech sedím, nevím o nikom, kdo by se o klub zajímal. Vidíte, jak dlouho trvalo Plzni, než sehnala nového mecenáše. A to je klub, který se za poslední dobu stal několikrát mistrem a hrál Ligu mistrů. Jsme tomu jako klub otevření, nevím ale o nikom, kdo by o koupi přemýšlel.