Po celý týden visel otazník nad tím, zda Jakuba Pokorného nevyřadí z utkání proti Liberci svalové zranění. S týmem poprvé trénoval až v sobotu před zápasem. Nakonec jej trenér Jílek nasadil do základní sestavy a Pokorný se mu odvděčil gólem na 2:0. I díky tomu Sigma zůstává doma stoprocentní.

Jak hodnotíš dnešní výhru nad Libercem?

V prvním poločase jsme si toho moc nevytvořili. Spíš vůbec nic. Herně jsme nebyli moc silní na míči. Liberec nám chodil hodně do brejků, ale naštěstí ani oni si nic moc nevypracovali. Poločas skončil 0:0.

V kabině jsme si něco řekli a v poté byl náš pohyb i kvalita na míči lepší, což korunovala penalta, která nás trochu uklidnila. Liberec to musel víc otevřít. Potvrdili jsme to ze standardky a v klidu to dohráli.

Stále hraješ s maskou. Proč a jak se ti s ní hraje? A co tvůj sval?

Nos už je srovnaný, ale maska ještě musí chvíli zůstat. Je to trochu problém. Úplně stoprocentně se v tom vidět nedá, ale po pár trénincích se na to dá zvyknout.

Natažený sval naštěstí držel. Tento týden byl pro mě náročnější. Ale zvládlo se to.

Jak těžké bylo dát se dohromady?

Spíš to bylo těžké na hlavu. Celý týden jsem chodil jen do posilovny. Běhat jsem nemohl, protože jsme tomu dávali klid. Ještě včera jsem pořádně nevěděl, jestli budu v zápase. Předevčírem jsem zkoušel změny směru, jestli to bude držet. Až včera jsem šel s týmem do tréninku. Tam to vydrželo. S trenéry jsme si řekli, že to bude trochu risk, aby se to neobnovilo, nebo nezhoršilo. Musím zaklepat, zvládlo se to a dopadlo to dobře.

Byl jsi nervózní z toho, aby se to zranění nezhoršilo?

To ani ne. Já nejsem takový, který by si ulevoval, nebo na to nějak myslel. Jdu do všeho naplno a buďto to vydrží, nebo ne. Spíše jsem měl strach, jestli se vůbec rozdýchám. Když týden nemůžete udělat žádnou aerobní nebo anaerobní činnost, tak v tom to byl menší strašák, protože venku bylo dusno a hůř se dýchalo. Včerejší trénink mě ale trochu probral a dalo se to zvládnout.

Trenér Liberce Kozel říkal, že se na tebe a Beneš připravovali při bránění standardek. Přesto ses dostal do šance a dal gól. Byla to nacvičená situace, nebo šlo o náhodu?

Je to nacvičené. Vše sedlo tak, jak mělo.

Jak dlouho budeš hrát s maskou?

Počítám, že ještě v Hradci Králové ano. V reprezentační přestávce na prvním trénincích ještě taky, aby se nic nestalo. A pak už ji snad sundám.

Trenér Jílek si pochvaloval, že jsi do utkání šel a byl dobře nastavený. Jsi rád za tuhle pochvalu?

Určitě si toho vážím. Je to o důvěře. U mě obzvlášť. Každopádně i s maséry a fyzioterapeutem jsme řešili, že vše budeme směřovat k utkání. Ale konkrétní rozhodnutí bylo na trenérovi. Jeli jsme podle plánu a zvládlo se to. Za to jsem strašně rád a děkuji klukům za to, jak se to zvládlo. Snad to vydrží.

V tabulce jste třetí. Super vstup do sezóny?

Stoprocentně. Některé zápasy nebyly herně koukatelné. I první poločas se zdálo, že taháme za kratší konec, ale k čemu by nám bylo, že bychom hráli krásný fotbal a měli jen dva body v tabulce a řešili krizi a paniku. Jsme za dvanáct bodů rádi. Teď můžeme s klidným svědomím jet do Hradce, kde můžeme uspět a naladit se na reprezentační pauzu. A taky zvládnout ve středu pohár v Třinci.

Doma jste neztratili ani bod. Co tohle pro vás znamená?

Je to povzbuzení. I pro lidi, kteří sem chodí na stadion. V loňské sezóně jsme doma poztráceli hodně bodů, teď se nám to trochu vrací a doma je získáváme. Je to pro nás povzbuzení, protože soupeřům se sem nesmí jezdit lehce a sbírat tady body. Třeba to, že se doma vyhrává, naláká více lidí na stadion.