​Zklamání po remíze 0:0 se Zlínem bylo ze slov trenéra Václava Jílka dobře patrné. Klíčovým slovem pro hodnocení byla efektivita. „Bylo to utkání, které jsme měli jednoznačně vyhrát. Měli jsme nějakých 18 střel, sedm na branku, deset rohů, pět vyložených šancí a stejně nedáme gól. Je těžké něco rozklíčovávat, ze situací, do kterých jsme se dostali, má přijít branka. Vývoj utkání by pak byl jiný,“ řekl Jílek.

Pochválil i soupeře ze Zlína za kvalitní defenzivu. „Kredit i pro Zlín, který po debaklu, co utrpěl doma, udržel nulu. Myslím si, že přišla očekávaná sestava i očekávaný způsob hry. Jediné, co bych k tomu měl, tak jsme si měli vytvořit ještě více situací. To souvisí i s individuální kvalitou ve finální fázi, kterou jsme ne vždycky měli. Bohužel rozhodla naše špatná efektivita,“ konstatoval kouč.

Neměl jste přece jen pocit, že do zápasu jste nastoupili příliš bohorovně?

Nemyslím si, že slovo bohorovnost je správné slovo. Nebylo tam ale tolik pohybu, kolik jsme očekávali. Nejsou to jednoduché zápasy. Všichni nás pasovali do role favorita, ale přijelo mužstvo, které pochopitelně bylo nějakým způsobem motivované. Věděli, jaký výsledek odehráli, k tomu nový trenér, a tak dále. Nechtěl bych se za to ale schovávat. Takový zápas musíme zvládnout, pokud chceme pomýšlet na vyšší příčky. Musíme si toho do vápna vypracovat ještě víc. Hlavně v prvním poločase jich tolik nebylo.

Moc se vám nedařily centry, souhlasíte?

Souhlasím. Spoustu jsme jich vyházeli. Hlavně z pravé strany nám to chodilo všechno do prvního hráče. Říkali jsme si, že cesta by měla jít přes křídelní prostor a dobré doplnění do šestnáctky. Bohužel, pokud tam centr nepřijde, tak šance vzniknout nemůže.

I přesto, že jste si vytvořili šance, neočekával jste přece jen od svého týmu víc? Nebo se vám výkon líbil?

Samozřejmě vnímáme, že Zlín je poslední a že byste chtěl, abychom jim dali pět branek. Ale je třeba mít i respekt k soupeři. Zlín kvalitně bránil a spoléhal víceméně jen na defenzivu. Není to jednoduché hrát do plné obrany 90 minut. Byly tam určitě pasáže, které se mi líbily, ale i velmi hluchá místa. Znovu doplňuji, že jsme si s tím měli poradit ještě větším pohybem a drajvem a to tam nebylo. Nedá se říct, že celé utkání se mi nelíbilo. Byly tam věci, které jsme chtěli a které tam kluci dostali. Pramenily z nich šance. Kdyby to dnes skončilo 3:0 a mohlo to tak skončit, tak bychom to hodnotili jako utkání, které jsme měli naprosto pod kontrolou. Bohužel, rozhodla naše efektivita.

Nechybělo vám více náběhů, případně více obcházení v soubojích jeden na jednoho?

Dlouhodobě nejsme mužstvo, kdybychom obcházeli jeden na jednoho. To souvisí s typologií hráčů. Když pominu, že chyběl Vodháněl, tak takové hráče tolik nemáme. Máme hráče, kteří jsou silní v běžeckém výkonu, v poctivosti a týmovosti. Samozřejmě i v nadstandardním řešení právě Vodháněla, nebo Lukáše Juliše, který to bohužel nepotvrdil. Nebyla to tedy výjimka. Co se týká náběhů, tak souhlasím. Musíme ještě víc trhat obranu. Kluci ze hřiště vám ale samo řeknou, že ve chvíli, kdy celý obranný blok padá dolů a dolů, tak prostoru tam tolik není. Potom to čtyřikrát skončí v autu. Chyběl nám spíš klid v přípravné fázi, rychlost obehrání a otevření si soupeře a až potom kolmá přihrávka za obranu.

Juliše jste dostali jen do jedné šance. Není to málo?

Jednoznačně je to málo. Julda se měl pohybem a výběrem místa dostat do více šancí, ale je to i otázka servisu. Zejména v prvním poločase tam těch situací bylo strašně málo. Je to hráč, který sice dnes první šanci nedal, ale kdyby se dostal do druhé, tak je velký předpoklad, že ji promění.

Jak moc vám vadí, že se Vodháněl vykartoval v Pardubicích za strkanici v přerušené hře?

Samozřejmě, že v tu chvíli mi to vadilo, Honzovi to vadilo samozřejmě taky a nejvíc. Okamžitě si toho byl vědomý. Dobře si tu situaci vybavuji. Byla tam na nás podle mě červená karta, Vody to tam normálně konzultoval a Dáňa ho chytil pod krkem a odstrčil ho. Já bych mu možná ale upřímně dal facku. Nechci ho omlouvat, reagoval špatně, ale v tu desetinu vteřiny ta reakce není vždycky správná Je jasné, že nám chyběl. Je to hráč, který do zavřené obrany je schopný vytvářet přečíslení a situace pro spoluhráče. Na disciplínu si musíme dát větší pozor.

Střídání ve druhém poločase vaší hře také příliš neprospěla…

Měl jsem stejný pocit. Měl jsem očekávání, že posílíme. Že Pospa nám přinese na hřiště rychlé vyvezení míče, nějakou skrytou přihrávku. Přešli jsme i na tři obránce a chtěli mít větší tlak nahoru. A nepodařilo se to. Nebylo to úplně střídání, které bychom řekli, že nám vyšlo. Trochu jsme tam ztratili vítr z plachet, až v závěru jsme se zase vrátili. Střídající hráči ale nepřinesli takové oživení, jak jsme si představovali.

Jsou dvě remízy s týmy ze spodu tabulky velkou komplikací?

Ukáže se to až na konci. Teď je těžké to říct. Každý zápas v lize je složitý. Baník taky remizoval doma s Pardubicemi a všichni čekali, že je zdemolují. Nikdy to není tak jednoduché. Ztratili jsme dvakrát v pozici favorita. Teď nás čekají zápasy zase jiného charakteru. Je teď na nás, abychom v následujících zápasech body zase získali.

Jak se vám líbil Juraj Chvátal?

Byl jako diesel, rozjížděl se pomaleji. V prvním poločase nebyla kvalita taková, jakou jsme očekávali, ale postupem času získal jistotu. Mohl dát nádherný gól. Mohlo a mělo to vyjít, protože by to byla ozdoba. Postupem času už to bylo to, co od něj chceme. Větší odvaha a kvalita ve finální fázi. Zlepšoval se.

Bylo těžké připravit tým na soupeře, který dostal devět gólů, ale třeba už předtím na Bohemce ukázal, že to umí zavřít na 0:0?

Nechtěli jsme se úplně koncentrovat na soupeře jako takového. Věděli jsme, že debakl a výměna trenéra jdou většinou proti tomu druhému týmu. Na druhou stranu jsem klukům na přípravě říkal, že to je zápas, který je o nás a který musíme vést sami bez ohledu na to, s čím soupeř přijede. To byla základní myšlenka, se kterou jsme do zápasu šli. Sestavu i herní způsob jsme z devadesáti procent odhadli. Dalo se očekávat, že některé změny přijdou. Nebylo to nic dramatického, co by mělo mít vliv.

Ve druhé půli jste se hodně rozčiloval, když si stopeři vyměňovali dlouho míč.

Nebylo to jen ve druhém poločase. Když hrajete proti postavenému bloku, tak musíte soupeře rozhýbat a donutit ho, aby se musel rychle přesouvat. Rychlými přihrávkami získáváte herní prostor. A my jsme hráli strašně pomalu. Často i přes gólmana místo toho, abychom hráli přes šestku a otevřeli si prostor. Není to první zápas. Je to věc, na které musíme makat. Pokud nám to soupeř takhle zavře, tak to pro nikoho není jednoduché. Jsou to věci, které se dají naučit a můžete se v nich zlepšit. Rozčiloval jsem se, protože když nejsme schopní dát dvě rychlejší přihrávky, aby se prostor otevřel, tak je složité uspět.