Ve čtvrtek 11. ledna dosáhl významného životního jubilea dlouholetý vedoucí týmů našich dorostenců Milan Cigánek, který oslavil jubilejní osmdesáté narozeniny. Pro klub pracuje v této funkci už padesátým rokem. Za tu dobu byl u mnoha úspěchů, včetně šesti mistrovských titulů v kategorii U19. Za celý klub mu přejeme všechno nejlepší, hodně štěstí, pevné zdraví a spoustu dalších krásných let.

Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste začal pro Sigmu pracovat?

„Někdy v roce 1975 mě požádal Olda Malinek, můj kolega ze zaměstnání, který byl trenérem B-mužstva, abych mu šel dělat vedoucího, čemuž jsem se nebránil a jeho nabídku přijal. Asi po roce se se Sigmou spojil Slovan Černovír, tím pádem B-mužstvo bylo dáno bokem a já tak byl bez funkce.“

Konec to však pro vás neznamenalo.

„Krátce poté přišel Ivan Čech se Svaťou Vachatkou, kteří chtěli, abych jim dělal vedoucího u dorostu. A od té doby jsem už u toho zůstal. Tuším, že to bylo v sezóně1977/78. Dorost byl tehdy rozdělen na mladší a starší, ještě to nebylo na devatenáctku, osmnáctku, sedmnáctku a šestnáctku, jak je tomu dnes. Já jsem působil u starších.“

Jak vzpomínáte na své počátky u dorostu?

„To byla krásná doba. Nám se brzy podařilo, stejně jako Sigmě, postoupit do první ligy. Za odměnu nás pak poslali na turnaj do Francie. Nakonec se z toho stala tradice a jezdili jsme na něj devět let za sebou, z toho jsme osmkrát vyhráli. Brali jsme to hodně prestižně, protože na turnaji hrály týmy z Německa, Itálie a dalších zemí.“

Máte na sobě krásný dres, na kterém je mj. uvedeno šest titulů mistrů České republiky, které vybojovala naše devatenáctka.

„Každý mi zůstal v paměti, každý byl něčím specifický. Ten poslední ze sezóny 2017/18 byl výjimečný tím,že jsme potom se Sigmou hráli UEFA Youth League, kde jsme sehráli krásné zápasy proti Mariboru a Maccabi Tel Aviv, nestačili jsme až na Lyon. To byla pro kluky velká odměna za práci, kterou vykonali.“

Nejen pro ně, ale určitě i pro vás, že?

„Ale tak to víte, že ano. Sice jsem přišel o zápas v Mariboru, protože jsem měl zdravotní problém, ale do Tel Avivu jsem s týmem odletěl. Bylo moc pěkné, že jsem mohl být s tehdejšími hráči u toho. Dále si moc si vážím toho, že od chvíle, kdy jsme vybojovali nejvyšší soutěž, ji v Olomouci také držíme. Někdy jsme třeba měli štěstí, že se nesestoupilo, ale to k tomu patří.“

V Sigmě jste už padesát let. Za tu dobu prošlo dorosteneckými týmy hodně hráčů. Na které vzpomínáte nejraději?

„První, kdo mě napadne, je Jirka Doležílek, který za Sigmu chytal v 80. letech a byl velmi úspěšný. Samozřejmě musím zmínit hráče jako Hapal, Kováč, Ujfaluši, Látal, Heinz… Jak říkáte, těch hráčů je opravdu hodně. Pro představu, každý rok projde týmem pětadvacet až třicet hráčů. Za těch padesát let, co ve funkci vedoucího jsem, se to nastřádalo. Často se mi stává, že jdu po Olomouci, někdo mě pozdraví, a já ho nedokážu přesně zařadit. A není to sklerózou (smích). Ale vážím si, když si vzpomenou, nebo mě i třeba někam pozvou a společně zavzpomínáme na staré časy.“

I v dorosteneckých kategoriích jsou prestižní zápasy proti Spartě nebo Slavii. Jak na duely proti těmto týmům vzpomínáte?

„Několikrát se stalo, že jsme zvítězili na Spartě. To víte, Sparta má vždy velké sebevědomí. Do každého zápasu jde s tím, že vyhraje. My jsme tam jednou přijeli, to se hrálo ještě na Letné, na spodním hřišti. Na ten zápas se přišlo podívat velké množství mládežnických trenérů a my jsme Spartu porazili na jejím hřišti 6:1. Nemohli tehdy vůbec pochopit, co se vlastně stalo. Myslím, že Sparta, ale i Slavie hodně respektují sílu naší mládeže. Za ta léta jsme si vybudovali respekt i těchto největších mládežnických akademií v Česku.“

Jaké máte povinnosti ve funkci vedoucího týmu?

„Před utkáním mám na starost vytvoření zápisu. Za náš tým komunikuji s vedoucím soupeře a rozhodčími, protože trenéři na tuhle administrativu nemají čas, musí se věnovat přípravě týmu. Občas se stane, že k rozhodčím, pokud to vyžadují, přivedu konkrétního hráče. Taky mám na starost zázemí pro náš tým, stejně tak o zázemí pro hosty, když se hraje u nás v Olomouci. Je to svým způsobem jednoduchá věc. Pokud hrajeme venku, zajišťuji pro náš tým stravování a ubytování.“

Práce u mládeže vás stále naplňuje?

„Jistěže! Jsem už v důchodovém věku, takže mám dostatek času. Nemám problém vyjet s dorostenci někam na dva dny. Zároveň jsem rád, že mohu být v kolektivu mladých lidí. To člověk vždy hned omládne. Momentálně dělám vedoucího devatenáctce a sedmnáctce, protože oba týmy hrají celostátní dorosteneckou ligu a na zápasy jezdí společně.“

Pracoval jste pro klub i jinak?

„V roce 1988 jsem musel odejít ze svého původního zaměstnání. Příčinou byly neshody s nadřízeným. Práci jsem pak dostal v Sigmě v ekonomickém úseku, kde jsem nějakou dobu setrval.“

Děkujeme za rozhovor, a ještě jednou přejeme vše nejlepší.

Mistrovské tituly s kategorií U19:

1995/96 – trenér Ivan Čech

2001/02 – trenér Augustin Chromý

2004/05 – trenér Valdemar Horváth

2006/07 – trenér Zdeněk Psotka

2011/12 – trenér Augustin Chromý

2017/18 – trenér Augustin Chromý