V létě 2003 přestoupil ze Sigmy do Sparty, která ho po roce a půl prodala do ruského Spartaku Moskva. Jistě jste poznali, že řeč je o Radku Kováčovi. Čerstvě šestadvacetiletému záložníkovi se za hranicemi naší země daří. V ruském klubu se stal nepostradatelným zejména pro své obranné schopnosti, i přesto však stihl v právě skončené lize vstřelit čtyři branky. „Prosadil jsem se a hraji pravidelně. Věřím, že se mi bude dařit takhle i nadále. Jsem velice spokojenej,“ říká o svém dosavadním působení v Rusku. Cesta do Ruska Radek Kováč začínal hrát fotbal v Loučné nad Desnou, odkud se v roce 1995 přes Šumperk a Velké Losiny dostal do Olomouce. Do prvního týmu se probojoval v sezóně 1997/1998, ale na první start si musel počkat až do 30. kola, v němž si zahrál na hřišti Dukly Praha. Po pěti úspěšných sezónách v Sigmě zamířil za dvanáct milionů korun do pražské Sparty. „Do Sparty se nechodí každý rok. Olomouc mi dala ligu, byl jsem tam velice spokojenej, Sparta je ale o krůček dál, těšil jsem se na nové angažmá,“ popisuje s odstupem času své rozhodnutí. Jako součást jeho přestupu přišel podpořit náš útok Peter Babnič a přijít měl ještě blíže nespecifikovaný hráč na roční hostování. Tohoto hráče se však Sigma dodnes nedočkala. „Stále čekáme. Sparta do dnešního dne nesplatila ani svůj finanční závazek. A hráčsky je dnes situace ve Spartě taková, že není schopna nám kvalitního hráče nabídnout,“ shrnul stručně, ale jasně, situaci kolem přestupu Kováče ředitel Sigmy Jiří Kubíček. Radkovi nadprůměrné výkony v pražské Spartě nezůstaly bez povšimnutí skautů ze zahraničí. V únoru letošního roku se začalo spekulovat o jeho dalším působení. „Dostal jsem zmínku, že o mě stojí Spartak. Ze začátku jsem nechtěl, ale po reprezentačním srazu, kde jsem viděl, že hrávat nebudu, protože náš nároďák je nabytej, jsem kývl. Navíc jsem měl informace od Jarošíka i Jiránka o dobré úrovni ligy,“ přibližuje své rozhodování. Ale Sparta s jeho odchodem nejprve nesouhlasila a vypadalo to, že bude dál hrát v české lize. Ruský klub však o Kováče velmi stál a nabídku ještě zvýšil: „Byla to nabídka lukrativní pro mě i pro Spartu. Sparta za mě dostala 120 milionů korun.“ Spekulovalo se také o jiných nabídkách, ale podle Radka byla konkrétní jen ta ze Spartaku. „O ostatních bych nechtěl ani mluvit, opravdu nebyly vážné.“ Utiskovaný Spartak je v Rusku nejoblíbenější Spartak Moskva byl založen v roce 1922 a patří mezi nejstarší sportovní kluby v zemi. V tehdejším Sovětském svazu zasahovaly do fotbalu politické vlivy a státní složky. Konkurenční Dinamo bylo podporováno policií, CSKA armádou a Lokomotiv zase patřil železnicím. Spartak ale takovou podporu neměl, a proto mu mnozí fandili. Lidé chtěli vidět vítězství neprotěžovaného klubu, za kterým stáli obyčejní lidé nad státní mocí. Spartak to neměl v minulosti jednoduché a po druhé světové válce obzvlášť. Zasažen válkou a politickým utiskováním mohl jen těžko soupeřit s Dinamem a CSKA. Klub však bojoval a dokázal v letech 1952 a 1953 získat pohár pro mistra ligy. Další úspěšné období následovalo na konci 70. let pod vedením Konstantina Beskova. K titulu přivedl Spartak v roce 1979 a během dalších devíti let držel klub mezi top kluby v Sovětském svazu. Nejlepší éra klubu však měla teprve následovat. Po zhroucení systému a pádu Sovětského svazu nastoupil k týmu mladý trenér Sergej Romantsev. Přivedl do týmu nejlepší hráče z postsovětské oblasti a vybudoval mužstvo, které v Rusku nemělo konkurenci. Mezi léty 1992 - 2001 získal devět mistrovských titulů a třikrát získal Národní pohár. Na konci dvacátého století byl Spartak známým a respektovaným klubem v celé Evropě. Je také jediným klubem z Ruska, jenž si zahrál minimálně semifinále všech evropských pohárových klubových soutěží. Na nedávné úspěchy se snaží klub navázat s trenérem Alexanderem Starkovem a naftařskou společností Lukoil. „Spartak je nejslavnější v Rusku,“ potvrzuje Kováč a vzápětí dodává: „Na derby s CSKA Moskva chodí 80 tisíc diváků, průměrné návštěvy jsou kolem 30 tisíc. Při zápasech není žádné peklo, jen derby s CSKA bývá vyhrocené. Atmosféra je jinak výborná. S náma na venkovní zápasy jezdí vždy jeden až dva tisíce fanoušků.“ Život v nejslavnějším klubu A jaké je hlavní město velkého Ruska? „Patnáct milionů lidí znamená neustálé zácpy na silnicích a obrovské rozdíly mezi lidmi. Centrum je pozitivní stránkou, ale periferie jsou v hrozné chudobě. Život je tady drahý, ale hezký,“ svěřuje se se svými postřehy Kováč. I bydlení tu prý není levné: „Našel jsem si byt ve spartakovským rajonu. Je patnáct minut autem od centra v krásným novým domě s vrátným. Je hlídané i okolí. Klub hradí 3 tisíce dolarů měsíčně.“ Pro povinnosti v klubu neměl Radek moc času ani na prohlídku města. „Stíhám jen centrum, Česky dům a s pejskem a s přítelkyní Klárou chodíme do parku na procházky. Každý, kdo za mnou přiletěl na návštěvu už viděl Lenina, jen já ne!“ Sobotní remízou na hřišti Lokomotivu (1:1) si Spartak zajistil konečnou druhou příčku a předkolo Ligy mistrů. I přesto, že Lokomotiv má lepší skóre i vzájemnou zápasovou bilanci, skončil až třetí. V Rusku totiž rozhoduje počet vítězství, a těch posbíral Spartak více. V klubu tak panuje spokojenost. „Měli jsme za cíl vyhrát ligu. To se nepovedlo. Druhým cílem bylo hrát poháry a to máme splněné.“ Trenér Starkov má k dispozici kádr sedmadvaceti fotbalistů. Kromě Čechů hrají za Spartak také Rumuni, Polák, Srb, Argentinci, Brazilci, Ukrajinci, Moldavci a samozřejmě Rusové. „Komunikace probíhá zásadně rusky, ale zejména Argentinci to mají složité. Nejsou tady tak dlouho, ale již něco rozumí. Mně hodně pomohl Jiránek, ale jinak tu je kustod a ten umí 5 jazyků. Ten klukům moc pomáhá,“ popisuje situaci v kabině Radek. Nejvíc si pochopitelně rozumí s Martinem Jiránkem ale nikomu se nevyhýbá: „Opravdu je tu dobrá parta, když se řekne, že se jde na večeři, tak jde celý mančaft.“ Po devítiměsíčním angažmá může také srovnávat českou a ruskou ligu. „Návštěvnost je tu samozřejmě větší a fotbalově je to tady také na vyšší úrovni. Je to ale tím, že u nás hrají Češi, sem tam Slováci a pár jiných národností. Tady jsou jiné finance a podle toho je jiná kvalita. Hraje se s větším nasazením, víc technicky. U nás je to zase víc propracované takticky.“ Nezanevřel ani na své předešlé kluby a spoluhráče. A hned dokazuje, že o současné Sigmě má slušný přehled: „Mám TV Prima, takže si žádné utkání Sigmy na ní nenechám ujít. Viděl jsem utkání s Mostem a Libercem. Hráli jsme dobře. Melinho hraje velice dobře. Takového hráče Sigma dlouho neměla. Michal Hubnik má formu a Gaucha sice neznám, ale vím, že dává branky. Sigma to má určitě dobře poskládaný. Má šance na pohárový místa.“ Jasno má i o dnešním zápase proti Jihlavě: „Vyhrajem 2:0. Góly dají Michal Hubník a mohl by se trefit můj velký kamarád Radek Špiláček.“ Kromě Sigmy sleduje v českém fotbale i Spartu, která se krčí sedm bodů za Olomoucí: „Z dění ve Spartě jsem smutnej, mrzí mě to. Pan Křetínský vsadil vše na jednu kartu, mělo se to řešit jinak a dříve. Nechtěl bych to dál hodnotit, je to však velká ostuda pro Spartu.“ A co bude dál? Reprezentaci čeká v červnu Mistrovství světa v Německu. O účast na šampionátu bojuje i Kováč. „Reprezentovat je pro mě velká čest, náš tým je třetí na světě. Mrzí mě pochopitelně, že nehraji, ale musím na sobě dál pracovat,“ nevzdává se. V minulém týdnu se odehrálo v ruské nejvyšší fotbalové soutěži poslední ligové kolo a hráči tak budou mít dovolenou. Se svými plány se svěřil i Radek: „Na dovolenou se chystám do Dubaje na 8 dní, pak se na čtyři dny vydám za Ujfim (Tomáš Ujfaluši, poznámka autora), pak na Moravu a to je pochopitelně do Olomouce.“ A co bude dělat až skončí s fotbalem? „Netuším, to je daleko, neplánuju tak dopředu. Ale pokud bych se vracel a měl ještě výkonnost, tak bych šel určitě do Sparty.“ Nezbývá nám tedy než popřát Radkovi sportovní i životní štěstí a doufat, že se nám ještě někdy předvede na hřišti v modrobílém dresu Sigmy.