Do soutěžního zápasu naskočil Denis Kramář po tři sta dnech. Naposledy hrál 30. září loňského roku ještě za áčko proti Ostravě. Ve středečním utkání Chance Ligy naskočil na závěrečnou čtvrthodinu proti Viktorii Žižkov. „Jsem za to hodně rád. Po dubnové operaci jsem nečekal, že bych mohl být tak brzy zpět,“ řekl Kramář po utkání.

Jak hodnotíš zápas proti Viktorii Žižkov?

„Do zápasu jsme chtěli vstoupit aktivně. Bohužel jsme dostali brzký gól. Super bylo, že jsme během pár minut vyrovnali a nesvěsili hlavy. Po zbytek zápasu to byl spíše boj. Nám chyběla větší kvalita v předfinální a finální fázi. Je to škoda. Myslím, že jsme měli více šancí, než Žižkov. Bohužel se nám zápas nepodařilo dovést do vítězného konce.“

Byl to tvůj první zápas po tři sta dnech, jak jsi sám zmínil. Těšil jsi se?

„Hodně jsem se těšil. Pauza byla strašně dlouhá, nikdy v životě jsem něco takového nezažil. Vlastně jsem nikdy před tím zraněný nebyl. O to to bylo těžší, že jsem tak dlouho nehrál. Je super být opět s týmem na tréninku, na hřišti a být součástí kabiny. Myslím tím, že konečně mohu jít zase na hřiště. Jsem za to nesmírně rád. Doufám, že jsem si smůlu vybral a vše bude zase dobré.“

Trenér říkal, že se tvá léčba uspíšila. Tlačil jsi na to ty sám?

„Když jsem byl 16. dubna na operaci, tak jsem nečekal, že bych se mohl na hřiště dostat tak brzy. Jsem nesmírně rád za to. Trenérovi bych chtěl poděkovat za to, že mi dal tak brzy šanci. Mám za sebou možná osm až devět tréninků s kluky na hřišti. Jsem velmi rád, že vše šlo tak rychle. Psychicky mi to pomohlo.“

Máš v tréninku ještě nějaké úlevy? Nebo už jedeš naplno?

„Teď už mám všechny tréninky odjeté na sto procent. Nemám žádné úlevy. Je to dlouhá doba, ale cítím se každým dnem lépe. Z pohledu zranění je to každý týden lepší a lepší. I kondičně se cítím lépe. Dnes jsem byl poprvé v utkání, takže co se týče herní kondice, tak mám ještě na čem pracovat.“

Jak se ti po tak dlouhé době hrálo?

„Počasí mělo také nějaký vliv. Na to se ale nechci vymlouvat. Trénink a zápas, to je něco jiného. Srovnávat se to moc nedá. Zápas, i závěr, byl v docela velkém tempu. Docela jsem se natrápil, to přiznávám. K návratu po zranění to ale určitě patří. Je jen otázka času, kdy se to vrátí do normálu.“